Praha - V průběhu roku 2017 vzrostl počet obyvatel České republiky o 31,2 tisíce osob. Překonal přitom hranici 10,6 milionu. Na přírůstku se podílela zahraniční migrace i přirozená měna. Ve srovnání s rokem 2016 bylo loni více živě narozených i zemřelých a také sňatků a rozvodů. Pokračoval proces stárnutí populace. Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle předběžné bilance se počet obyvatel České republiky v průběhu roku 2017 zvýšil z 10,579 na 10,610 milionu. Většinu z celkového přírůstku 31,2 tisíce osob zajistila zahraniční migrace, jejíž saldo dosáhlo 28,3 tisíce osob. Počet živě narozených dětí převýšil počet zemřelých o necelé 3,0 tisíce. Stejně jako v předchozích čtyřech letech nejvýrazněji přibylo obyvatel v kategorii seniorů. Počet obyvatel Česka ve věku 65 a více let přesáhl v roce 2017 hranici 2,0 milionu, meziročně vzrostl o 3 %. Průměrný věk obyvatel se zvýšil ze 42,0 na 42,2 let.
Během roku 2017 se živě narodilo 114,4 tisíce dětí. Jde o nejvyšší počet narozených od roku 2011. Meziročně bylo živě narozených o 1,7 tisíce více, přibylo dětí v prvním, druhém i třetím a vyšším pořadí. Děti narozené vdaným ženám (58,3 tisíce) nadále početně převyšovaly nad dětmi narozenými mimo manželství (56,1 tisíce). Podíl dětí narozených mimo manželství dále vzrostl na 49,0 %. Podle předběžných výpočtů v roce 2017 pokračoval růst úhrnné plodnosti, a to na úroveň cca 1,67 dítěte na jednu ženu.
Podle předběžných údajů zemřelo v průběhu roku 2017 celkem 111,4 tisíce obyvatel Česka, o 3,7 tisíce více než o rok dříve a nejvíce za posledních dvacet let. Zemřelých dětí kojeneckého věku bylo 304, o 13 méně než v roce 2016. Intenzita kojenecké úmrtnosti se meziročně snížila z 2,8 na 2,7 ‰.
Meziročně vyšší byl v roce 2017 počet sňatků. Celkem jich obyvatelé Česka uzavřeli 52,6 tisíce, což bylo o 1,8 tisíce více než v roce 2016 a nejvíce za posledních deset let. Do manželství vstoupilo více osob svobodných, rozvedených i ovdovělých. Měsíční počet sňatků byl nejvyšší v červenci, nejnižší v lednu. Nejvíce ženichů bylo ve věku 30 let, nejvíce nevěst ve věku 27 let. V případě sňatků vyššího pořadí bylo nejčastěji ženichům i nevěstám 43 let.
Podle dostupných informací se v ČR do konce roku 2017 rozvedlo 25,8 tisíce manželství, v meziročním srovnání o 0,8 tisíce více. U rozvodů převažovali manželé s nezletilými dětmi (15,2 tisíce) nad těmi bez nezletilých dětí (10,6 tisíce). Nejvíce rozvedených párů s dětmi (7,7 tisíce) vychovávalo v době rozvodu jedno nezletilé dítě. Celkem se rozvod dotkl 23,8 tisíce dětí.
Celkový počet potratů s datem roku 2017 byl podle předběžných výsledků statistického zpracování 35,0 tisíce, téměř o tisíc nižší než v roce 2016. Umělých přerušení těhotenství bylo 19,4 tisíce a tvořily tak 55 % z celkového počtu potratů. Samovolných potratů bylo 14,2 tisíce a představovaly 41 % úhrnu. Z hlediska věku ženy při potratu byl celkový počet potratů nejvyšší u žen ve věku 32 let.
V průběhu roku 2017 se ze zahraničí do ČR přistěhovalo celkem 46,0 tisíce osob, o 8,5 tisíce více než v roce 2016. Počet osob, které se naopak v roce 2017 z Česka do zahraničí vystěhovaly, byl 17,7 tisíce, o 0,2 tisíce vyšší než o rok dříve. Saldo zahraničního stěhování v roce 2017 činilo 28,3 tisíce a bylo nejvyšší od roku 2010. V obyvatelstvu ČR zahraničním stěhováním nejvíce přibylo osob s občanstvím Ukrajiny (7,7 tisíce), které se podílely na celkovém meziročním zvýšení salda z jedné poloviny. Druhé nejvyšší saldo zahraničního stěhování měla ČR s občany Slovenska (4,4 tisíce).
Počet obyvatel Prahy se loni zvýšil o 14.005 lidí na více než 1,29 milionu. Do Prahy se loni přistěhovalo 37.976 lidí. Přes 21.000 jich přišlo z jiné části Česka, zbytek byli cizinci, zejména Ukrajinci, Rusové a Slováci. Naopak z Prahy se za rok 2017 vystěhovalo 27.096 osob.
Přirozeným přírůstkem se počet obyvatel metropole zvýšil o 3125 lidí. Loni přišlo v metropoli na svět 15.324 dětí. Naopak 12.199 Pražanů ve stejném období zemřelo.
Hlavní město zůstává druhým nejlidnatějším regionem České republiky. Na prvním místě je Středočeský kraj, kde na konci loňského roku žilo 1,35 milionu obyvatel. Více než milion mají ještě Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.
Související
Počet obyvatel Česka v prvním pololetí stoupl na 10,526 milionu
Mnoho českých seniorů bude mít problém dostat se na očkování
obyvatelstvo , češi , Praha , čsú , Cizinci , porody , rozvody , manželství
Aktuálně se děje
včera
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
včera
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
včera
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
včera
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
včera
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
včera
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
včera
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
včera
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
včera
Zemřel Jean-Marie Le Pen
včera
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
včera
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
včera
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
včera
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
včera
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
včera
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
včera
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
včera
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
včera
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
včera
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
6. ledna 2025 21:57
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek