Brno - Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti učitele základní umělecké školy, který nesouhlasil s poskytnutím údaje o svém platu žadateli podle informačního zákona. Soudci tak navázali na svůj loňský nález, kterým ovlivnili interpretaci zákona o svobodném přístupu k informacím směrem k větší ochraně soukromí zaměstnanců. Loňské i dnešní rozhodnutí připravoval jako soudce zpravodaj Jan Musil.
Žadatel, profesí advokát, v květnu 2014 požádal Základní uměleckou školu v Hradci Králové o sdělení výše platů pedagogů v předešlém roce. Škola vyhověla jen částečně - advokátovi řekla, kolik berou tři učitelé, kteří s tím souhlasili. Ve zbytku škola žádost odmítla s tím, že informace o platu je osobním údajem spadajícím do soukromí zaměstnanců. Stejně rozhodl i odvolací orgán, tedy Magistrát města Hradec Králové.
Advokát se obrátil na soud, který v souladu s tehdejší judikaturou nařídil požadované informace poskytnout. Jeden z učitelů se nejdřív neúspěšně obrátil na Nejvyšší správní soud a poté také na ÚS, který se nyní postavil na jeho stranu. Odkázal na svůj loňský nález, který značně změnil předešlou praxi.
ÚS loni konstatoval, že před poskytnutím údajů o platu podle informačního zákona musí státní úřady či samosprávy vždy zvážit konkrétní okolnosti. Právo na informace ve veřejném zájmu totiž není absolutní a je nutné zjišťovat, v čem konkrétně spočívá veřejný zájem, zda žadatel není kverulant, a zohledňovat také právo na ochranu soukromí a osobních údajů úředníků.
Také v dnešním nálezu soud zdůraznil nutnost hledat v jednotlivých případech spravedlivou rovnováhu mezi právem na přístup k informacím a ochranou soukromí. Soudy by měly vždy zkoumat, zda se požadovaná informace týká veřejného zájmu, zda může přispět k veřejné diskusi, zda žadatel plní úlohu "společenského hlídacího psa" a také to, zda informace existuje a je dostupná.
"V projednávaném případě byl žadatelem o informace advokát. Z vyžádaného spisu správního soudu neplyne jakákoliv zmínka o účelu, k jakému měly být osobní údaje požadované žadatelem užity, natož zda měly být užity ve veřejném zájmu, a v čem by tento veřejný zájem měl spočívat," stojí v nálezu.
Související
Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud
Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
Ústavní soud ČR , osobní údaje , mzdy / platy
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák