Nové srdce v těle první pacientky v ČSSR tlouklo jen pár hodin, přesto šlo o průlom

Do nemocnice byla Šarlota Horváthová přijata už v kritickém stavu. Měla těžce postižené ledviny, plíce i játra a stála tak před otázkou, zda se podrobit operaci, při níž by jí lékaři vyměnili srdeční chlopně, nebo stejně riskantní transplantaci. 

Když se naskytla příležitost k výměně srdce u padesátileté Horváthové, trvalo, než se chirurgům podařilo přimět ke svolení příbuzné asi čtyřicetiletého mrtvého muže, který si pádem na beton beznadějně poškodil mozek. Přestože po čtyřhodinové operaci začalo srdce v těle pacientky pracovat, vydrželo jen zhruba pět hodin.

Bratislavští chirurgové se k zákroku odhodlali v rámci ohromné vlny nadšení vyvolané vůbec první transplantací lidského srdce, kterou v prosinci 1967 provedl v jihoafrickém Kapském Městě profesor Christian Barnard. Jeho pacient Louis Washkansky žil po zákroku 18 dní. Úmrtnost v počátcích transplantací byla vysoká a jen asi sedm procent pacientů přežilo déle než rok. Průlom nastal až v 80. letech s léky, které usnadňují přijetí cizího orgánu pacientem.

Tehdejší vedoucí operačního týmu v Bratislavě později na průkopnický zákrok vzpomínal: "Ty operace byly tak povzbuzující, že jsme nemohli zůstat stát, měli-li jsme stejné podmínky jako jinde. Když jsme viděli, že máme pacientku, která by rozhodně zemřela ve velmi krátkém čase a která sama už nechtěla žít, zkusili jsme to..." I když žena přežila jen pár hodin, je transplantace srdce z roku 1968 dnes považována za jeden z přelomů tuzemské lékařské vědy.

První úspěšnou českou, respektive československou transplantaci srdce (a též první ve východní Evropě) provedl až 31. ledna 1984 v IKEM tým profesora Pavla Firta pod vedením tehdejšího šéfa institutu Vladimíra Kočandrleho. Operován byl čtyřiačtyřicetiletý technik Josef Divina, který dostal srdce muže o devět let mladšího. V srpnu téhož roku se pacient vrátil do práce. Divina zemřel v roce 1997 na selhání ledvin, vyvolané dlouhodobou farmakologickou zátěží organismu.

Za zmínku stojí též osud pacienta číslo tři - Rudolfa Sekavy, který byl operován v říjnu 1984. Někdejší učitel z Jihlavy se stal nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem v Česku, v roce 2016 oslavil 80 let.