Soudkyně kašlala na práci? Pochybení v desítkách případů, stát kvůli ní platil odškodné

Rozsáhlá kárná žaloba, kterou Drápal podal k Nejvyššímu správnímu soudu loni v květnu a kterou nyní ČTK poskytl, vyčítá Hrabcové nedodržování lhůt stanovených insolvenčním zákonem či nedostatečné využívání jednacích dnů.

"K porušování povinností soudkyně JUDr. Hany Hrabcové dochází dlouhodobě, víceméně trvale. Ani mírnější opatření tento stav nezlepšovala. Situace se naopak zhoršila natolik, že v poslední době se počet porušení pracovních povinností výrazně navýšil, přičemž nelze očekávat - i vzhledem k přístupu JUDr. Hany Hrabcové k celé záležitosti - nápravu," zdůvodnil v žalobě Drápal, proč pro soudkyni požadoval nejpřísnější kárné opatření.

Pro ČTK nyní doplnil, že výčet pochybení v žalobě byl jen menší částí všech průtahů, které Hrabcová způsobila. "Nebylo přihlíženo k věcem, které nebyly předmětem žalobě předcházející kontroly, zejména k věcem již skončeným," upozornil. Kontrolu práce soudkyně nařídila Drápalova předchůdkyně ve funkci Ivana Švehlová, Hrabcová předtím dostala dvě výtky.

Soudkyně působila u Krajského soudu v Praze od roku 2001, a to na obchodním úseku. Od ledna 2015 se věnovala insolvencím. Z žaloby vyplývá mimo jiné to, že v některých případech nepodnikla řadu měsíců vůbec nic. S odkazem na to, že má plný jednací kalendář, nařizovala jednání někdy až s téměř dvouletou prodlevou a termín pak navíc někdy odvolala kvůli své nemoci, což minimálně v jednom případě nebyl pravdivý důvod.

Podle žaloby se Hrabcová bránila tím, že jí nebyly vytvořeny podmínky pro práci, nebo tím, že neměla v týmu kvalifikované spolupracovníky. Drápal však poukázal na to, že si na jeden den nařizovala maximálně dvě obchodní věci, zatímco její kolegové jich nařizovali v průměru přinejmenším pět. Poznamenal také, že bylo obtížné najít zaměstnance, kteří byli ochotni k soudkyni přejít. "Často, a děje se tak dosud, raději skončí pracovní poměr, než aby spolupracovali právě s JUDr. Hrabcovou," dodal v žalobě.