Drsná hádka u Jílkové! Dieta? To je jako za holokaustu, řvali po sobě diskutující!

Moderátorka Jílková začala otázkou na doktorku Partykovou, zda si uvědomuje, že značná část pacientů díky hladovce, kterou propaguje, zemřela. Ta odpověděla, že právě díky hladovění se jí podařilo vyléčit z rakoviny, a že každé čtvrtletí nejí sedm až deset dní, a prospívá jí to. Jílková oponovala, že onkologové v případě onemocnění rakovinou doporučují stálý přísun potraviny. Partyková i nadále obhajovala urinoterapii, přičemž jí bylo připomenuto ze strany Jílkové, že se jedná o požívání moči, ať už jakýmkoli způsobem.

Ke slovu se dostal primář Kohout, který nejprve pogratuloval doktorce Partykové, že se zázrakem vyléčila z onemocnění maligním nádorem, a požádal jí, aby terapii hladověním pacientům nedoporučovala. Podle Kohouta se jedná o strašný zločin, když pomyslí na osoby, které kvůli ní zemřely. Doktorka Partyková i nadále trvala, že osobní hladovka mnohým lidem prospěla. Lékařka Navrátilová oponovala, že organismus je sice na hladovění připravený, ale že se tím může výrazně zkrátit lidský život. Oběti holocaustu sice přežily, ale za jakou cenu?! Primář Kohout dodal, že hladovění člověk zvládne, ale že se nejedná o nic příjemného.

Čížková řekla, že všechny extremismy jsou nebezpečné, a že onkologičtí pacienti hledají jakékoli východisko. Podle jejího názoru mnozí lidé, které taková tragédie postihne, hledají alternativní řešení, protože se jim chemoterapie, jakožto léčba jedy, nezdá. Primář Kohout vysvětlil, že se snaží, aby onkologičtí pacienti mohli jíst tak, jak jim to vyhovuje. V případě, že to tak nejde, pomáhají jim umělou výživou. Hladovění má podle primáře Kohouta za následek spotřebu vlastních bílkovin, což není prospěšné.

Učitel Šlár řekl, že jeho matka, která podstupovala radioterapii, vyzkoušela terapii hladovkou. Jílková se jej zeptala, zda takový přístup doporučuje všem onkologickým pacientům. Ten jí neodpověděl, ale trval, že zná osoby, kterým hladovění při léčbě nádorových onemocnění pomohlo. Primář Kohout reagoval, že pacienti měli štěstí na dostatečný zdroj bílkovin, a že je beztak vyléčila především chemoterapie a ozařování.

Následně se dostala ke slovu Vladařová z publika, která má dlouholetou zkušenost s hladověním, podle níž je hladovka nebezpečná, protože jí samotné poškodila zdraví. Sama by do toho nikdy znovu nešla. Učitel Šlár řekl, že měl bolesti kloubů, astma a srdeční arytmii, a že hladověl, a jenom díky tomu nemusel brát žádné prášky, a ani už neměl nikdy žádnou angínu, či chřipku. Podle jeho názoru by lidé měli pít destilovanou a čistou vodu a nejíst maximálně týden. Vodou, kterou pije, si ředí krev. Doktorku Navrátilovou velmi znepokojilo, že taková slova pronáší učitel Šlár před studenty a studentkami střední školy, kteří jsou ve fázi dospívání. Učitel Šlár stále trval na svém a dodal, že nám pečivo zahušťuje krev. Jílková se zeptala, co učí, a on jí odpověděl, že tělesnou výchovu. 

Doktorka Navrátilová řekla, že má zkušenosti s pacientkami, které jsou náctileté, a které podléhají hladovkám a různým alternativním přístupům ke stravování. Podle jejího názoru se jedná o nejrizikovější skupinu. S jejími slovy souhlasil i primář Kohout, který zásadně nesouhlasí, že by krev zahušťovaly pečivo a knedlíky. Navrátilová připomněla, že nezdravá není potravina, nýbrž její množství.

Kouč Heřman řekl, že často nejíme kvůli hladu, ale kvůli tomu, co je na stole. Podle jeho názoru bychom měli jíst, až když dostaneme hlad. Jeho syn například jí, až když se mu zrovna chce. Jílková oponovala, že některé děti ale nemají hlad zrovna, když se má jíst. Co když dítě dostane hlad, až po delší době? Vladařová, která prodělala anorexii, vysvětlila, že si v důsledku hladovění poškodila trávící systém, a že rodiče mají jít dítěti příkladem ve stravování, nikoli mu dávat volnou ruku. Jílková řekla, že podle průzkumů 98 % anorektiček začalo na dodržování striktní zdravé stravy. 

Jílková se zeptala Šlára, proč nedoporučuje cukr. Ten jí odpověděl, že záleží na tom, o jaký metabolismus se jedná. Vladařová však byla v počátku podle Jílkové zdravá. Následně došlo ke sporu ohledně bílého cukru. Proč by si podle doktorky Navrátilové nemohl člověk dopřát koláč, či čokoládu? Šlár trval, že pokud chce člověk zdravě žít, tak by měl přísun takových potravin omezit. Doktorka Navrátilová oponovala, že udržování určité hladiny cukru v krvi zamezuje rozvoji hypoglykémie a bolestí hlavy.

Následně se rozhořela diskuze mezi Jílkovou, doktorkou Navrátilovou a učitelem Šlárem o metabolismu a nadváze. Proč se Šlár pravidelně váží, když je údajně spokojený se svou váhou? A které další potraviny by kromě cukru ještě vyloučil? Čížková řekla, že nemá nic proti půstům, ale že je potřeba hledat zdravou střední cestu. Podle jejího názoru není dobré jít ode zdi ke zdi. Jasně odsoudila teror zdravé výživy a kultu štíhlého těla, který se prosazuje od 60. let. Anorexie je stejný problém, jako narůstající obezita.

Jílková se následně zeptala fotografa Ludvíka v publiku, který fotí modelky do časopisů, proč je dnes tak velká poptávka po doslova vychtrlých dívkách. Ten vysvětlil, že se jedná o věc módních návrhářů, kteří prosazují takové kostýmy.

Jílková dodala, že spousta dívek a žen se dostane do deprese, když si pročítá časopisy, a vidí hubené modelky. Ludvík vysvětlil, že se jedná o fotomontáž, a že by si to měly dotyčné čtenářky uvědomit. Doktorka Navrátilová vysvětila, že to ale jejím pacientkám nelze vysvětlit.

Slovo dostali lidé z publika. Jeden z přítomných pánů si postěžoval, že mnohé lidi vůbec nezajímá, kolik váží. Primář Kohout řekl, že víc záleží na tom, jak se cítíme. Jiná osoba si stěžovala, že doktorka Partyková neměla dostatečný prostor k vyjádření se ke zkušenostem ze světa ohledně hladovky. Doktorka Navrátilová kritizovala hladovku kvůli rizikům vypadávání vlasů, osteoporózy a dalším. S jejími slovy souhlasil primář Kohout, podle kterého je velmi špatné, aby si lidé mysleli, že díky hladovění nebudou mít rakovinu. 

Diskuze se chýlila ke konci a ke slovu se dostávali poslední lidé z řad veřejnosti. Jedna paní vysvětlovala své zkušenosti s hladovkou, kdy se cítila velmi špatně. Podle jejího názoru není dobře, když nedopřejeme tělu stálý přísun cukru. S tím nesouhlasil pán z publika, který si myslí, že hladovka není špatná, když se člověk cítí v pohodě. Doktorka Navrátilová a Vladařová připomněly, že se anorektici mohou cítit dobře, ale že tomu tak vždycky nemusí ve skutečnosti být.

Na závěr se ještě diskutovalo o štíhlých ženách a o kráse. Jílková následně oznámila konec a téma příštího týdne, jímž bude počasí. Letošní léto totiž patřilo mezi nejteplejší. Je třeba začít se změnou dosavadního způsobu života, nebo nás jinak čeká klimatická katastrofa? Hrozí kvůli globálnímu oteplování války a migrace?