Mazanec se ujal postu šéfa NSS. Chce vymýtit "legislativní vzteklinu"

Mazanec nahradil Josefa Baxu, kterému skončilo funkční období a nadále bude řadovým soudcem nejvyšší instance správního soudnictví. Odborníci oslovení v minulých dnech ČTK neočekávají razantní změnu ve stylu práce soudu, spíše přepokládají, že Mazanec naváže na Baxovu práci.

Prezident Miloš Zeman Mazance vybral, přestože kvůli věku nemůže zůstat v čele soudu celých deset let. Místopředsedkyní soudu by se měla výhledově stát Barbara Pořízková. Absolvovala schůzku s prezidentem, dostala příslib jmenování, ale termín zatím není známý. Mazanec tak nyní povede Nejvyšší správní soud sám, bez zástupce.

Vzhledem k časovému vytížení Mazanec zatím neposkytuje rozhovory médiím. Soud v tiskové zprávě odkázal na červencový rozhovor pro odborný web Iurium.cz. Mazanec v něm zdůraznil důležitost "osobní i funkční" nezávislosti soudců. "Oslabovat nebo dokonce likvidovat nezávislost administrativní justice, i kdyby to bylo doprovázeno sebehlasitějším populistickým troubením, znamená podkopávat právní stát. Je ostatně i z naší historie známo, že nedemokratické nebo totalitní režimy správní justici omezují nebo vůbec likvidují hned na prvním místě," uvedl v rozhovoru.

Mazanec pro Iurium.cz také řekl, že v důsledku "legislativní vztekliny" se postupně vytrácí tisícileté chápání psaného práva jako závazné normy chování a právo se začíná podobat technickému návodu k obsluze mixéru, občas špatně přeloženému z cizí řeči.

Mazanec je absolvent pražské právnické fakulty, patří k nejuznávanějším odborníkům na správní právo. Po roce 2000 se podílel na reformě správního soudnictví, včetně osnovy soudního řádu správního a doprovodných zákonů. Soudní kontrolu veřejné správy označil Mazanec za celoživotní profesi i zájem.

Funkční období předsedy je desetileté, Mazanec ale bude soud řídit maximálně něco přes tři roky. Funkce soudci totiž zaniká s koncem roku, ve kterém dosáhl věku 70 let. Mazancovi bude 70 v roce 2021.

NSS rozhoduje hlavně o kasačních stížnostech ve sporech, v nichž stojí lidé či firmy proti úřadům a dalším institucím. Dále rozhoduje o volebních stížnostech, o návrzích na rozpuštění či pozastavení činnosti politických stran a také o kárných žalobách na soudce, státní zástupce a exekutory. Zabývá se například i problematikou územních plánů či místních a krajských referend.