Totožnost klíčové svědkyně nevyzradil. Soudy definitivně ukončily stíhání Kotrče

"Na základě rozsudků a důkazů Policie ČR přehodnotila mé propuštění ze služebního poměru a byl jsem již před několika měsíci přijat zpět do služebního poměru ve stejné hodnosti a na stejné pracoviště," sdělil ČTK Kotrč.

Z toho důvodu se případem také přestal zabývat Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který měl posoudit, zda policista nespáchal přestupek. Podle vyjádření Jaromíra Kadlece z kanceláře ředitele, není úřad příslušný zabývat se jednáním příslušníků bezpečnostních sborů. "Přestupková věc byla v souladu s přestupkovým zákonem předána k projednání věcně příslušnému správnímu orgánu, tedy řediteli NCOZ," uvedl Kadlec. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se k případu nechtěla vyjadřovat.

Kotrč u protikorupční policie vyšetřoval kauzu, v níž byli bývalí šéfové ŘSD obviněni z přijímání úplatků při pronájmu dálničních odpočívadel. V roce 2013 ho začala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) stíhat za to, že obhájcům mužů záměrně zpřístupnil protokol, ze kterého vyplývala totožnost klíčové svědkyně.

Kotrč tvrdil, že byl obviněn poté, co upozornil inspekci na své zjištění, že klíčovou svědkyni jeho kolegové k výpovědi nezákonně donutili. Totožnost svědkyně navíc podle něj policie prozradila už v roce 2011, před jeho příchodem k útvaru. O ženě následně psala média.

Dodatečné sdělení k ukončení trestního stíhání a informacím v médiích kpt. Mgr. Rostislava Kotrče

V médiích opakovaně proběhla zpráva o trestním stíhání mé osoby v souvislosti s údajným vyzrazením utajované informace – utajované svědkyně v kauze ŘSD. Trestní řízení včetně soudního řízení trvalo od r. 2013 do 2018. V rámci tohoto řízení i přes zatajování důkazů ze strany pracovnice GIBS Hany Mahdalové, bylo prokázáno, že jsem žádnou utajovanou informaci nevyzradil a nedopustil jsem se žádného trestného činu. Státní zástupce se opakovaně odvolával, přesto rozsudek o mé nevině potvrdil 3 x Městský soud v Praze, 2 x Vrchní soud v Praze a 1 x Nejvyšší soud v Brně. Po snaze státního zástupce, který se neustále odvolával a snažil rozsudek změnit, byla věc předána k posouzení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Z rozhodnutí NBU v této věci však řízení bylo zastaveno. Celé mé trestné jednání mělo být učiněno tím, že jsem s kolegou sepsal úřední záznam o zjištěných pochybeních policistů, kteří trestní stíhání zahajovali a pracovali na něm od počátku a vyzradili identitu utajované svědkyně. Tento úřední záznam jsem po sepsání založil v souladu s trestním řádem do spisového materiálu.

V průběhu důkazního řízení před soudem bylo jasně zjištěno a zdokumentováno, že v kauze ŘSD jsem neměl přístup k utajovaným informacím a identita utajované svědkyně byla naopak vyzrazena bývalými policisty Václavem Jírou a Janem Heřmanem ještě před mým nástupem na již zrušený útvar ÚOKFK SKPV, který kauzu ŘSD prověřoval. O pochybení policistů věděl nejen tehdejší vedoucí bývalý policista Leopold Černý, ale i státní zástupkyně Jana Jahodová, kteří se věc snažili „přikrýt“. Okamžitě poté co jsem jako vyšetřovatel zjistil pochybení policistů V. Jíry, J. Heřmana a R. Kukly, jsem věc oznámil na GIBS, která několik měsíců v té věci nic nedělala a až poté, co se do věci vložila státní zástupkyně JUDr. Bradáčová, začala konat, tak jak konala. To, že v kauze ŘSD bylo mnoho pochybení v počátku vyšetřování, tedy více než rok před tím, než jsem spis převzal, a na která jsem v průběhu celého vyšetřování upozorňoval jak na poradách, tak písemně, potvrdila i státní zástupkyně z VSZ, která na základě toho kauzu ŘSD zastavila. Skuteční viníci však nikdy nebyli potrestáni, ani trestně či kázeňsky a od policie odešli v klidu s výsluhou.

Na základě rozsudků a důkazů také Policie ČR přehodnotila mé propuštění ze služebního poměru a byl jsem již před několika měsíci přijat zpět do služebního poměru ve stejné hodnosti a na stejné pracoviště. 

Celé trestní stíhání mé osoby ze strany GIBS pracovnicí Hanou Mahdalovou za dozoru Pavla Prýgla provázely podivnosti a nezákonná jednání. Řízení bylo vedeno také bez uvedení a prokázání jakéhokoliv motivu, proč bych měl nezákonně jednat a informaci vyzradit. Proto je celý spis v současné době prověřován a proti uvedeným aktérům je vedeno za nezákonné jednání trestní řízení.

Zajímavý postoj byl také médií, která o celé kauze informovala zkresleně v můj neprospěch. Když jsem se po skončení jednoho z hlavních líčení zeptal přítomného redaktora, proč nepíše a neinformuje o tom co skutečně svědci vypovídají a jaké jsou soudem přednášeny důkazy, sdělil mi: „že mu v redakci řekli, že na to není místo.“

O celé povaze mého, již pravomocně skončeného trestního stíhání, a přístupu státního zástupce i GIBS k právu si lze udělat jednoduchý obrázek, jen ze závěru obžaloby sepsané státním zástupcem VSZ Pavlem Prýglem: „Obviněný svým jednáním umožnil obhajobu obviněným (myšleno v kauze ŘSD).“ Tedy mi bylo kladeno za vinu, že jsem svým jednáním postupoval v souladu s trestním zákoníkem, trestním řádem a Listinou základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR. Bez jakéhokoliv prospěchu jsem se jen postavil na stranu práva proti zaběhnutému systému, což se zatím zřejmě jen tak netoleruje a neodpouští.

kpt. Mgr. Rostislav Kotrč