Klinika má utrum. Nelze tolerovat okupaci cizích objektů, konstatoval ÚS a smetl stížnost

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost proti vyklizení Autonomního sociálního centra Klinika v Praze. Stížnost byla zřejmě zatím posledním pokusem vyklizení Kliniky zabránit. Opuštěnou budovu v Jeseniově ulici obsadili na konci roku 2014 aktivisté. Její majitel, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), ji chce rekonstruovat na kanceláře. Požadavek na vyklizení není podle ÚS v rozporu s dobrými mravy, justice v kauze nechybovala. Aktivisté však svoji snahu nevzdávají.

"Nelze tolerovat okupaci cizích objektů bez právního důvodu jen proto, že jsou momentálně nevyužívány," stojí v usnesení, které soud zpřístupnil na svém webu. "Měl-li by stát v úmyslu sám sebe omezit ve vlastnictví v podobných případech a zlegalizovat takzvaný 'squatting', musel by tak učinit cestou legislativních změn," napsali soudci.

Aktivisté, za které u soudů vystupovala Tereza Virtová, žádali ÚS, aby odložil vykonatelnost pravomocného verdiktu o vyklizení. Vzhledem k rychlosti odmítnutí stížnosti už soud požadavek na odklad neřešil.

SŽDC usnesení uvítala. "Generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda vyzve písemně paní Virtovou k jednání, na kterém chce najít v klidné atmosféře uspokojivé řešení nastalé situace," řekla ČTK mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.

"Soud zamítl naši ústavní stížnost, příběh Kliniky tím nicméně nekončí. Vyklizení Kliniky lze stále zastavit. My jsme přesvědčeni, že pro SŽDC i pro obyvatelstvo Žižkova je nejlepší rozhodnutí zachovat na Žižkově sociální centrum a uděláme všechno pro to, aby to tak dopadlo," uvedli na facebooku aktivisté. Zástupci Kliniky ČTK sdělili, že se stále snaží domluvit se SŽDC.

Opuštěnou budovu obsadili aktivisté na konci roku 2014. Smlouva o výpůjčce, kterou poté se státem uzavřeli, už vypršela. SŽDC získala objekt od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Do objektu chce po rekonstrukci přestěhovat část svých zaměstnanců. Proto se soudně domáhala vyklizení.

Aktivisté se bránili tvrzením, že požadavek je v rozporu s dobrými mravy a že státní organizace s budovou nakládaly nehospodárně. Chtěli se dohodnout na užívání budovy alespoň do její plánované rekonstrukce. Podle verdiktu pražských soudů byla smlouva o výpůjčce na dobu určitou a aktivisté neměli pevně daný nárok na její prodloužení.

Nejvyšší soud počátkem letošního roku odložil vykonatelnost verdiktu o vyklizení. Odklad ale platil jen do rozhodnutí o dovolání, které podle justiční databáze padlo 2. října. Nejvyšší soud, stejně jako nyní Ústavní soud, aktivistům nevyhověl.

Klinika pořádá přednášky, koncerty, dílny či jazykové kurzy. V minulosti se stala terčem útoku žhářů zřejmě ze strany extremistů, policie případ odložila kvůli důkazní nouzi.

Související

Vyklízení centra Klinika

290 tisíc korun za vyklizení Kliniky? Aktivistka musí platit

Zástupkyně pražského Autonomního sociálního centra Klinika Tereza Virtová musí zaplatit exekutorovi Ivo Luhanovi přes 290.000 korun jako odměnu za vyklizení budovy. O rozhodnutí soudu dnes informovali zástupci Kliniky na svém facebookovém účtu. S rozhodnutím soudkyně nesouhlasí a chtějí proti verdiktu podat ústavní stížnost. O nákladech na samotnou exekuci, které exekutor vyčíslil na téměř milion korun, bude soud ještě rozhodovat.
Vyklízení centra Klinika

Další rána pro Kliniku? Spor o peníze se musí řešit znovu, nařídil Nejvyšší soud

Obvodní soud pro Prahu 3 musí znovu projednat spor mezi Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, kolektivem Autonomního sociálního centra Klinika a jeho zástupkyní Terezou Virtovou. Úřad uspěl u Nejvyššího soudu s dovoláním proti verdiktu, podle kterého lidé kolem Kliniky nemuseli platit státu za údajně neoprávněné několikaměsíční užívání nemovitosti. Spor je veden o 360.000 korun.

Více souvisejících

Klinika (sociální centrum) Ústavní soud ČR SŽDC Brno Praha squateři

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 32 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy