Tisíce Čechů bojují s poruchou příjmu potravy. Šíří se psychogenní přejídání

Za posledních pět let se v Česku léčilo v psychiatrických nemocnicích s poruchami příjmu potravy přes 2000 osob. Nejčastěji šlo o mladé ženy, téměř polovina z celkového počtu nemocných byly dívky do 19 let. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Každý rok se další tisíce léčily také v ambulancích, loni to bylo přes 3700 osob. Mezi poruchy příjmu potravy patří odmítání jídla čili mentální anorexie, přejídání neboli bulimie a další onemocnění. Jejich počty v posledních letech rostou.

Od roku 2011 počty hospitalizovaných vzrostly o třetinu z 321 na 454, zdvojnásobil se počet hospitalizovaných mužů. Zatímco tehdy tvořili asi 5,3 procenta, loni to bylo téměř osm procent. O téměř dvě třetiny víc bylo hospitalizovaných ve věku deseti až 14 let, o třetinu přibylo patnáctiletých až devatenáctiletých pacientů.

Na nárůst poruch příjmu potravy v populaci mají podle odborníků vliv i sociální sítě, na kterých se objevují informace či skupiny, které nemoc podporují. Asi jedno až 1,5 procenta populace trpí anorexií, tedy nezdravým hubnutím, kolem tří procent bulimií, tedy přejídáním spojeným často s nuceným zvracením.

Stále častěji se lékaři setkávají také s takzvaným psychogenním přejídáním spojených se stresem. Čím dál častěji léčí psychiatři také anorektické pacientky, které byly dříve obézní a přešly do opačného extrému. Nemocní se mohou podle odborníků schovávat za extrémně zdravou stravu nebo za různými domnělými alergiemi na potraviny.

Mentální anorexie se vyskytuje asi u 1,5 procenta všech dívek a mladých žen, častější je ve středních a vyšších sociálních vrstvách. Bulimie je častější u studentek středních a vysokých škol, jde o čtyři až 15 procent dívek.

Mezi 3731 pacienty, kteří se s poruchami příjmu potravy léčili ambulantně, jich téměř dvě třetiny podstoupily léčbu opakovaně. Osmina všech pacientů byly děti do 14 let, třetina ve věku 15 až 19 let. Největší podíl pacientů k populaci byl v Praze, kde dosahoval trojnásobku republikového průměru. Ten překročil i Královéhradecký a Jihomoravský kraj.

Téměř dvě třetiny nemocných, kteří loni kvůli poruchám příjmu potravy skončily v psychiatrické nemocnici, trpělo mentální anorexií. Průměrně pacienti všech diagnóz pobývali nemocnicích 24 až 42 dní. Necelá čtvrtina byli mladí do 15 let, třetina pak od 15 do 19 let, pěti mezi 20 až 29 lety.

Nejvíc hospitalizovaných na počet obyvatel bylo z Ústeckého, Středočeského kraje a Vysočiny. Asi 84 procent ze všech nemocných bylo studentů nebo nepracujících, 91 procent bylo svobodných.

Související

Jeden malý trik vám pomůže udržet či snížit vši hmotnost

Ortorexie: Posedlost zdravou výživou se může šeredně zvrtnout, varuje lékařka

Čtvrtina případů poruch příjmu potravy, zejména anorexie, začíná podle vedoucí lékařky Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Hany Papežové nezdravou posedlostí zdravou výživou, takzvanou ortorexií. Lékaři proto chtějí o nemoci více vzdělávat výživové poradce, nemocí ale trpí i někteří z nich. V Česku se ročně léčí s poruchami příjmu potravy asi 4000 lidí, nemocných je ale víc.
Ilustrační foto

Internet zhoršuje mentální anorexii? Je to jinak. Čeští vědci vyvrátili zažitý mýtus

Proti vžitému přesvědčení, že internet prohlubuje problémy s poruchami příjmu potravy, se v nové studii postavili psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Informace získané od nemocných i jejich lékařů ukazují, že sledování některých webů a srovnávání s nereálnými vzory sice může být škodlivé, internet ale zároveň poskytuje řadu nástrojů, které mohou pomoci v léčbě. O výzkumu informovala Martina Fojtů z univerzity.

Více souvisejících

Anorexie psychiatrie češi potraviny jídlo Muži nemoci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy