Jak Češi potají dobyli svět? Kapry už skoro nejíme ani na Vánoce, ve světě to mají úplně jinak

Každý Čech sní za rok průměrně jen 1,5 kilogramu rybího masa, což z nás v rámci EU řadí mezi pětici nejhorších národů. Během roku si dáme spíš lososa, pstruha či pangase než kapra, přestože ten má v českých rybnících až 90% podíl.

Z 20 tisíc tun ryb představují kapři hned 17 tisíc. Na sousedním Slovensku má v chovech jen pětinový podíl, dominuje tam pstruh. Rybáři vyloví drtivou většinu kaprů při každoročních hromadných výlovech, na udici se jich chytí jen mizivé procento.

Češi upřednostňují nákup živých ryb před těmi zpracovanými. Vliv na to má právě prodej vánočního kapra, většina tuzemských ryb se podle ministerstva zemědělství prodá právě v období podzimních výlovů nebo v prosinci.

Bez vánočních tradic by se však kapr mnohde na stole ani neobjevil. Většina Čechů jej jí pouze na Štědrý den, zhruba pětina obyvatelstva ho pak nejí vůbec. Necelých dvacet procent si však kapra dopřeje alespoň jednou měsíčně a i další si ho připraví víckrát do roka.

Mezi dětmi dominuje na štědrovečerní tabuli kuřecí řízek s podílem 44 %, kapra si bez problémů dá třetina českých dětí. Bezmasé jídlo večeří 24. prosince jen 2 % dětí u nás, nejvíce jich najdeme ve Zlínském kraji.

Kapr je nejpopulárnější rybou na území dnešní České republiky už staletí. Podle dat Českého rybářského sdružení tu dominoval už v 16. a 19. století, naopak ve 13. století se o výsadní postavení dělil s dravou štikou.

České rybníky v současnosti zabírají plochu 41 tisíc hektarů, největší z nich Rožmberk má 647 hektarů. Ve zlatém věku během 15. století byla jejich výměra až čtyřnásobná. Ryby však tou dobou tvořily výraznější část jídelníčku zdejších obyvatel.

I kvůli nedostatku zájmu se tak větší část českých ryb vyváží v současnosti do zahraničí. V roce 2017 to bylo 11 tisíc tun ryb, doma se jich přitom prodalo o 3 tisíce tun méně. O pověsti českého kapra v zahraničí vypovídá i fakt, že kapři z Třeboně a Pohořelic disponují chráněným označením původů.