Spokojenost Čechů se sociální politikou roste. Komu by peníze vzali?

Sociální politiku ČR kladně hodnotí nejvíce lidí za uplynulých osm let, přesto více než polovina veřejnosti s ní zůstává nespokojena. Podle aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je s celkovým zajištění sociální politiky v Česku spokojeno 40 procent občanů, 53 procent nikoli. Nejkritičtější jsou lidé k finančnímu zajištění ve stáří a podpoře bydlení. Naopak nejlépe z hodnocení vyšly zdravotní péče a školství, které jsou i jedinými oblastmi, jejichž zajištění pozitivně vnímá většina Čechů.

V porovnání s průzkumem v roce 2016 ale všem hodnocených oblastem s výjimkou podpory bydlení přibylo kladných hodnocení.

Jaké jsou názory na kvalitu sociální politiky v ČR? Od roku 2016 došlo kromě podpory bydlení všude ke statisticky významnému nárůstu pozitivního hodnocení. Více v TZ: https://t.co/w5pfSctg5L pic.twitter.com/iKLbYFefdU

— CVVM (@CVVMcz) 17. prosince 2018

Vzdělávání a zdravotní péči v zemi nyní kladně hodnotí více než dvě třetiny dotázaných. Ostatní oblasti vnímá většina lidí jako více či méně špatně zajištěné. Na zajištění v nezaměstnanosti, podporu k získání práce a sociální pomoc v nouzi tak pozitivně pohlíží jen dvě pětiny lidí, podporu rodin s dětmi a zajištění v době nemoci nebo úrazu kladně hodnotí třetina veřejnosti a o podpoře bydlení a finančním zajištění ve stáří si totéž myslí přibližně čtvrtina občanů.

CVVM se rovněž dotazovalo občanů na názor, zda by měl stát do hodnocených oblastí zvýšit nebo naopak snížit přísun peněz. Podle jeho zjištění by lidé na prvním místě navyšovali starobní důchody, následovalo zdravotnictví a dopravní infrastruktura jako dálnice, železniční koridory apod. Naopak spíše snížit by se podle nich měly peníze pro kulturu, armádu a obranu, policii a soudy.

"U ostatních položek převažovalo zvýšení nad snížením, ovšem jinak se v odpovědích nejčastěji objevuje názor, že by podpora měla zůstat stejná, což platí o všech zkoumaných oblastech s výjimkou starobních důchodů a zdravotnictví, kde maximálním podílem byla varianta 'mírně navýšit'," doplnili autoři průzkumu, který provedli v první polovině listopadu mezi tisícovkou lidí starších 15 let.

Související

Ministerstvo práce

Epidemie ukázala slabiny sociálního systému, míní experti

Koronavirová epidemie ukázala slabiny sociálního systému v Česku. Shodli se na tom dnes na semináři o vládních opatřeních v Senátu někteří experti na sociální problematiku a zástupci organizací na pomoc lidem v tísni. Očekávají kvůli krizi růst počtu nezaměstnaných a zadlužených. Doporučují provést změny v některých dávkách, v pravidlech exekucí či ve fungování úřadů práce.
Sídlo Evropského parlamentu

Unijní poslanci požadují ráznější boj proti nerovnostem v EU

Poslanci Evropského parlamentu se na konci minulého týdne hromadně shodli na tom, že aktuální situace na kontinentu je, co se nerovností napříč unijními státy, ale i jednotlivými regiony či občanskými skupinami týče, kritická. I proto nadále naléhají na zavedení minimální mzdy a stanovení společných socio-ekonomických základů, které napomohou k dosažení společných cílů v rámci unie.

Více souvisejících

sociální politika průzkumy důchody češi Praha důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy