Počet požárů v ČR loni výrazně stoupl, letadla pro hašení začínají dosluhovat

Hasiči loni zasahovali u 124.317 událostí. Ve více než 22.000 případů to byly dopravní nehody, dále například úniky nebezpečných chemických látek. Jednu událost klasifikovali jako radiační nehodu - německý turista hledající nerosty totiž našel se svým detektorem několik kusů zářiče, které bylo nutné zlikvidovat.

V loňském roce sbor zachránil nebo evakuoval 84.480 lidí, zachráněných byla z tohoto počtu třetina. Počet evakuovaných výrazně narostl, a to kvůli tomu, že 40 procent z nich hasiči přemisťovali kvůli anonymním ohlášením bomby. "Jenom u vysokých škol bylo v loňském roce 13.800 lidí evakuováno v souvislosti s nástražným výbušným systémem," podotkl Zadina. Při jednom z těchto zásahů, který se odehrál v červnu při státnicích, museli hasiči přemístit z pražského areálu ČVUT 9700 studentů a zaměstnanců.

Zbytečně loni hasiči vyjížděli ve více než 9000 případech, což představuje nejvyšší počet planých poplachů od roku 2000. Chystají analýzu, proč tomu tak bylo.

Největší škody loni způsobily únorový požár mrazíren v Mochově a říjnový požár výrobní haly v Lysé nad Labem - předběžné odhady se u obou z nich pohybují kolem 100 milionů korun. Nejdéle hasiči zdolávali lednový požár skladu recyklátu v Nové Cerekvi, zasahovali tam 11 dní. Nejdelší požár v terénu měřil 14 kilometrů, ačkoliv hasiči původně přijali hlášení, že se vznítilo pět až deset metrů porostu u trati. Stalo se to v červenci, kdy hořelo podél kolejí v úseku Lovosice - Malé Žernoseky.

Při hašení požárů loni nezemřel žádný profesionální ani dobrovolný hasič. Sbor však přišel o velitele zábřežských hasičů Jiřího Rýznara, který zahynul při autonehodě hasičského vozu.

Generální ředitel sboru Drahoslav Ryba dnes ocenil, že hasiči dostali od letoška přidáno na platech, i to, že vláda schválila navýšení odškodného pro pozůstalé po dobrovolných hasičích, kteří zemřou při zásahu. Schválené zvyšování počtu hasičů o 150 lidí po následující tři roky podle něj poprvé umožní naplnit vyhlášku o výjezdových stavech.

Při požárech v terénu pomáhá hašení ze vzduchu, k němuž sbor využívá nejen policejní, případně armádní vrtulníky, ale také letadla. "Tam je to specifičtější. Nasmlouvává je ministerstvo zemědělství a je tam problém, protože jsou už dneska zastaralá a na hranici životnosti a ve velmi krátké době je zřejmě nebude moci nasmlouvat nikdo, protože prostě nebudou," upozornil ředitel.

"Do budoucna se budeme muset věnovat tomu, v jakém formátu budeme mít leteckou hasičskou službu, jakým způsobem ji budeme nasazovat. A budeme ji i častěji volat než dřív," připojil se Zadina, který má v gesci integrovaný záchranný systém.

S vysokým počtem venkovních požárů se hasiči potýkali už v roce 2003, tedy paradoxně rok po rozsáhlých povodních. Podobný problém řešili i v roce 2015 a znovu loni. "Loni to bylo složitější v tom, že příroda byla víc vyprahlá, suchá. Jakékoliv šíření požáru z pole do lesů pak pro nás bylo komplikovanější," řekl náměstek.

Zadina nezaznamenal, že by k loňskému vyššímu počtu venkovních požárů přispělo neodpovědné chování lidí v přírodě. "Zvýšená četnost požárů vzniká v důsledku provozu železničních vozidel, kdy dochází k poruchám na brzdové soustavě, a při sklizňové činnosti. Tam bohužel dochází k tomu, že kombajn škrtne o kámen, pak to postihne nejdříve ten zemědělský stroj, potom pole a potom třeba i les," vysvětlil.