Druhou největší zlatou minci na světě dnes na Pražském hradě představila Česká národní banka. Nechala ji vyrobit jako symbol oslav 100. výročí vzniku československé koruny. Od pátku minci v nominální hodnotě 100 milionů korun uvidí návštěvníci výstavy v Císařské konírně. Zlatá mince s hmotností 130 kilogramů je ozdobou výstavy, která stoletý vývoj československých a českých platidel představuje.
ČNB připravila ke 100. výročí vzniku československé měny, které připadá na konec února, mnoho akcí včetně emise první pamětní bankovky. Ústředním bodem oslav je výstava na Hradě.
"Na výstavě je celá řada významných záležitostí, které souvisí s těmi sto lety bohaté a někdy dramatické historie československé a české měny, která odráží bouřlivý vývoj historický, ekonomický a politický, ale také je odrazem vývoje českého výtvarného umění, specificky toho, které se uplatňuje při vzniku platidel," řekl novinářům guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Hlavní atrakcí výstavy je obří zlatá mince. "Je to událost, kterou jsme chtěli vzdát hold zakladatelům československé a české koruny a vytvořit určitý pomník pro českou korunu k tomuto krásnému výročí," řekl Rusnok.
Druhou významnou položkou výstavy je první pamětní bankovka vydaná ČNB. Má nominální hodnotu 100 korun a název Budování československé měny. Je na ní vyobrazen Alois Rašín, budova ČNB v Praze a některé další objekty spojené s československou měnou. Bankovku navrhla Eva Hašková, vychází v počtu 20.000 kusů a zájemci si ji mohou objednat. Obří zlatá mince podle ČNB bude neprodejná a po výstavě skončí v trezoru.
Mince je největší a nejdražší mincí, kterou kdy centrální banka vydala. Vznikala v jablonecké mincovně a částečně v zahraničí podle návrhu Vladimíra Oppla, který komise vybrala ze 14 přihlášených návrhů. Autor na lícní straně zdůraznil zrod československé měny kolkem z roku 1919, současnost prezentuje logo ČNB. Dominantou rubové stany návrhu je monumentální český lev a motiv nejznámější československé mince z roku 1922.
"Vznik československé koruny v žádném případě nebyl jednoduchou záležitostí. To je vidět i z toho, že 28. října 1918 vznikla Československá republika, ale teprve až 25. února ve 24:00 vznikla československá měna," řekl jeden z kurátorů výstavy a archivář ČNB Jakub Kunert.
Pan prezident se svojí paní zavítali na slavnostní galavečer České národní banky „100 let česko - slovenské koruny“ pořádaný ve Španělském sále Pražského hradu. Slavnostní akce se účastní celá řada dalších významných hostů. pic.twitter.com/NZ5bUKdoCw
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 31. ledna 2019
Výstava v Císařské konírně potrvá do konce dubna a návštěvníci na ní uvidí platidla i nejvýznamnější realizované a nerealizované výtvarné návrhy od renomovaných umělců za posledních sto let. Návštěvníci zhlédnou mimo jiné návrhy Alfonse Muchy z let 1918 a 1919 a budou je moci porovnat s jeho tvorbou ve druhé polovině 20. let minulého století. Také se seznámí s dílem dalších osobností české a slovenské grafiky, jako byli Max Švabinský, Cyril Bouda, Karel Svolinský, Albín Brunovský nebo Oldřich Kulhánek. Pořadatelé upozorňují, že kapacita výstavního sálu je 60 lidí, návštěvníci se mají připravit na případné čekání.
Stomilionová mince má průměr 53,5 centimetru. Větší je na světě jen australská mince z roku 2011 s průměrem 78 centimetrů a hmotností přes tunu.
Související
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
ČNB , výstavy , Pražský Hrad , Jiří Rusnok (guvernér ČNB) , Mince ČNB
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák