Převzetí MUS byl "faul na stát" za podpory ČSSD, řekl u soudu důležitý svědek

Bývalý předseda Fondu národního majetku (FNM) Roman Češka dnes označil převzetí Mostecké uhelné společnosti jejím managementem za "faul na stát" a uvedl, že se odehrálo za podpory ČSSD. U soudu s obžalovanými manažery řekl Češka z pozice svědka, že se v roce 1998 marně snažil zabránit jejich ilegálnímu postupu, který spočíval v nakupování akcií MUS z prostředků společnosti.

Obžaloba tvrdí, že Antonio Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS. Poté prý vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu v roce 1999 koupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun. Podíl jim prodala vláda současného prezidenta Miloše Zemana.

"K převzetí společnosti prokazatelně používali její peníze, samozřejmě přes někoho. ČSSD se stavěla jednoznačně za lidi, kteří to dělali," řekl Češka novinářům. "ČSSD na tom měla zájem, podporovala to převzetí. Byla to startovací jiskra, kdy začali vystupovat proti Fondu národního majetku. Tehdy pan Zeman vykřikoval něco o tom, že pan Češka půjde do tepláků," uvedl bývalý poslanec za ODA Češka u soudu.

Češka jakožto předseda výkonného výboru FNM před více než 20 lety veřejně upozorňoval na skupování akcií MUS a na to, že jde o nepřátelské převzetí uhelné společnosti.

"To, že někdo začal skupovat akcie MUS, byla pro stát nepříjemná situace," konstatoval Češka. Zjistil prý tehdy, že ze společnosti jsou vyváděny peníze v objemu zhruba 3,5 miliardy korun směrem ke společnosti Newton, kterou založil Koláček. "Nám to tehdy zapadalo do toho obrázku nepřátelského převzetí," poznamenal. "Nepřátelské" definoval tak, že se jednak dělo za peníze společnosti, jednak ve skrytu, protože manažeři nesplnili svou zákonnou povinnost - nenahlásili, že ovládli určitý podíl společnosti.

V dubnu 1998 nechal Češka svolat mimořádnou valnou hromadu, při níž se pokusil odvolat Koláčka a Klimeckého z vedení MUS. Neuspěl, protože vyšlo najevo, že už ve firmě mají majoritu. Později se obrátil na policii, jíž předložil mimo jiné listiny ze "soukromého archivu" člověka, který ho prý na snahy o ovládnutí MUS jako první upozornil a kterého dnes před soudem nechtěl jmenovat.

"Z lidského hlediska chápu vaši snahu nezpůsobit dané osobě potíže, ale podle zákona jste povinen tuto osobu označit," konstatovala soudkyně Silvie Slepičková s tím, že svědectví tohoto člověka by pro soud mohlo být významné. Češka nakonec připustil, že informace dostal od svého tehdejšího poradce Ivana Dunovského. Uvedl, že se bojí o mužovu bezpečnost, protože obžalovaní bývalí manažeři MUS vůči němu mohou cítit zášť.

"Podávali jsme trestní oznámení. Doufali jsme, že policie prošetří, jestli došlo k vyvádění peněz, nebo ne. Přestože jsme poskytli detailní informace ke všem transakcím, nic se nestalo," podotkl Češka.

Obžalovaní exmanažeři aktuální obžalobu odmítají a vymezili se i proti dnešní Češkově výpovědi. Koláček opakovaně popřel, že by z MUS vyváděli peníze. "Eventuálně jsme je investovali nebo půjčovali. Vše, co se mělo vrátit - kromě některých nevydařených investic - se vrátilo. Společnost procházela pravidelnými audity a v každém roce jsme dostali potvrzení, že všechny investice jsou v pořádku," uvedl. Podle něj nemá Češka žádné důkazy, jen "krabici papírů", která posloužila i prokuratuře ve Švýcarsku. Tamní soudy pak manažery uznaly vinnými z podvodu a praní špinavých peněz.

To, co Češka nazval "nepřátelským převzetím", umožnilo podle Koláčka restrukturalizaci a celkovou transformaci MUS. Totéž tvrdí i Kraus. "Záchranný plán skončil velmi úspěšně," řekl. "Pan svědek je velký příznivec konspiračních teorií. Kombinuje svoje domněnky a vytváří konstrukt, ze kterého státní zástupce ve Švýcarsku a také v Česku vytvořili konstrukci, kvůli které tady dneska sedíme," doplnil Diviš.

Související

Miloš Zeman

Prezident Zeman u soudu hájil privatizaci Mostecké uhelné

Prezident Miloš Zeman dnes při svědecké výpovědi u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti (MUS), který v roce 1999 schválila jeho vláda. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví.
MUS

V kauze Mostecké uhelné vypovídal miliardář Bobela, obviněného Koláčka se zastal

V kauze údajného tunelování a podvodného ovládnutí Mostecké uhelné společnosti (MUS) u soudu vypovídal miliardář a někdejší spolumajitel firmy Vasil Bobela. Mimo jiné uvedl, že v roce 1999 neměl management MUS pochyby o zákonnosti svého jednání, protože policie nic protiprávního neodhalila. Na některé z položených otázek dnes Bobela nicméně odmítl odpovědět, aby si nepřivodil nebezpečí trestního stíhání.

Více souvisejících

MUS Fond národního majetku ČSSD soudy Antonín Koláček (odsouzený v kauze MUS)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 8 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Příměří padlo. Izrael rozpoutal v Pásmu Gazy peklo, celonoční nálety zabily stovky lidí

Izraelské letectvo v noci na dnešek podniklo nejintenzivnější letecké údery na pásmo Gazy od 19. ledna, kdy začalo platit příměří. Svědci uvedli, že ostřelování začalo dělostřelectvem v severozápadní části Gazy, než se do akce zapojilo více než 20 izraelských stíhacích letounů, které zaútočily na cíle v Gaze, Rafáhu a Chán Júnisu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy