Bývalý předseda Fondu národního majetku (FNM) Roman Češka dnes označil převzetí Mostecké uhelné společnosti jejím managementem za "faul na stát" a uvedl, že se odehrálo za podpory ČSSD. U soudu s obžalovanými manažery řekl Češka z pozice svědka, že se v roce 1998 marně snažil zabránit jejich ilegálnímu postupu, který spočíval v nakupování akcií MUS z prostředků společnosti.
Obžaloba tvrdí, že Antonio Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS. Poté prý vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu v roce 1999 koupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun. Podíl jim prodala vláda současného prezidenta Miloše Zemana.
"K převzetí společnosti prokazatelně používali její peníze, samozřejmě přes někoho. ČSSD se stavěla jednoznačně za lidi, kteří to dělali," řekl Češka novinářům. "ČSSD na tom měla zájem, podporovala to převzetí. Byla to startovací jiskra, kdy začali vystupovat proti Fondu národního majetku. Tehdy pan Zeman vykřikoval něco o tom, že pan Češka půjde do tepláků," uvedl bývalý poslanec za ODA Češka u soudu.
Češka jakožto předseda výkonného výboru FNM před více než 20 lety veřejně upozorňoval na skupování akcií MUS a na to, že jde o nepřátelské převzetí uhelné společnosti.
"To, že někdo začal skupovat akcie MUS, byla pro stát nepříjemná situace," konstatoval Češka. Zjistil prý tehdy, že ze společnosti jsou vyváděny peníze v objemu zhruba 3,5 miliardy korun směrem ke společnosti Newton, kterou založil Koláček. "Nám to tehdy zapadalo do toho obrázku nepřátelského převzetí," poznamenal. "Nepřátelské" definoval tak, že se jednak dělo za peníze společnosti, jednak ve skrytu, protože manažeři nesplnili svou zákonnou povinnost - nenahlásili, že ovládli určitý podíl společnosti.
V dubnu 1998 nechal Češka svolat mimořádnou valnou hromadu, při níž se pokusil odvolat Koláčka a Klimeckého z vedení MUS. Neuspěl, protože vyšlo najevo, že už ve firmě mají majoritu. Později se obrátil na policii, jíž předložil mimo jiné listiny ze "soukromého archivu" člověka, který ho prý na snahy o ovládnutí MUS jako první upozornil a kterého dnes před soudem nechtěl jmenovat.
"Z lidského hlediska chápu vaši snahu nezpůsobit dané osobě potíže, ale podle zákona jste povinen tuto osobu označit," konstatovala soudkyně Silvie Slepičková s tím, že svědectví tohoto člověka by pro soud mohlo být významné. Češka nakonec připustil, že informace dostal od svého tehdejšího poradce Ivana Dunovského. Uvedl, že se bojí o mužovu bezpečnost, protože obžalovaní bývalí manažeři MUS vůči němu mohou cítit zášť.
"Podávali jsme trestní oznámení. Doufali jsme, že policie prošetří, jestli došlo k vyvádění peněz, nebo ne. Přestože jsme poskytli detailní informace ke všem transakcím, nic se nestalo," podotkl Češka.
Obžalovaní exmanažeři aktuální obžalobu odmítají a vymezili se i proti dnešní Češkově výpovědi. Koláček opakovaně popřel, že by z MUS vyváděli peníze. "Eventuálně jsme je investovali nebo půjčovali. Vše, co se mělo vrátit - kromě některých nevydařených investic - se vrátilo. Společnost procházela pravidelnými audity a v každém roce jsme dostali potvrzení, že všechny investice jsou v pořádku," uvedl. Podle něj nemá Češka žádné důkazy, jen "krabici papírů", která posloužila i prokuratuře ve Švýcarsku. Tamní soudy pak manažery uznaly vinnými z podvodu a praní špinavých peněz.
To, co Češka nazval "nepřátelským převzetím", umožnilo podle Koláčka restrukturalizaci a celkovou transformaci MUS. Totéž tvrdí i Kraus. "Záchranný plán skončil velmi úspěšně," řekl. "Pan svědek je velký příznivec konspiračních teorií. Kombinuje svoje domněnky a vytváří konstrukt, ze kterého státní zástupce ve Švýcarsku a také v Česku vytvořili konstrukci, kvůli které tady dneska sedíme," doplnil Diviš.
Související
Prezident Zeman u soudu hájil privatizaci Mostecké uhelné
V kauze Mostecké uhelné vypovídal miliardář Bobela, obviněného Koláčka se zastal
MUS , Fond národního majetku , ČSSD , soudy , Antonín Koláček (odsouzený v kauze MUS)
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
před 3 hodinami
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
před 4 hodinami
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
před 5 hodinami
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
před 6 hodinami
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
před 8 hodinami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 9 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 9 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 10 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 11 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 12 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 13 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 15 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 16 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák