V Česku přibývá lidí ze Slovenska, za 12 let se počet zdvojnásobil

Lidé ze Slovenska se i 26 let po rozdělení společného státu mohou v Česku cítit jako ve vlasti. Na celém českém území mohou s úřady, ve školách či u soudů ústně i písemně dál komunikovat ve své mateřštině. Zaručuje jim to Evropská charta regionálních a menšinových jazyků, která v ČR platí od března 2007.

Podle statistik v Česku letos v lednu žilo 116.875 lidí ze Slovenska, z nich 50.449 trvale. Na konci roku 2017 pobývalo v ČR 111.804 Slováků a Slovenek. O deset let dřív jich bylo 67.880, z nich 24.444 s trvalým pobytem.

Pokud chtějí občané EU zůstat v ČR déle než 30 dní, mají zajít na cizineckou policii a splnit ohlašovací povinnost. Povolení k přechodnému pobytu je možné získat, pokud je člověk v ČR přes tři měsíce. Trvalý pobyt se uděluje po pěti letech života v Česku. České občanství od roku 2001 do roku 2017 získalo 15.136 lidí ze Slovenska.

Slováci představují po Ukrajincích druhou nejpočetnější skupinu cizinců v Česku. Tvoří pětinu všech lidí ze zahraničí. Mezi zahraničními zaměstnanci jsou ale nejpočetnější, jsou to téměř dvě pětiny.

Podle odhadů ministerstva práce v roce 2017 v Česku mělo zaměstnání 177.059 lidí ze Slovenska. Proti roku 2004 se počet zhruba ztrojnásobil. V roce 2007 před recesí instituce a firmy zaměstnávaly 101.223 Slovenek a Slováků. V následujících krizových letech jich ubylo jen mírně. Předkrizovou úroveň množství slovenských zaměstnanců překročilo v roce 2011, od té doby se počet zvedá.

Na českých vysokých školách předloni studovalo téměř 21.500 mladých ze Slovenska. Vzdělávání si platilo ale jen 99 z nich, ostatní se na budoucí povolání připravovali stejně jako čeští studenti zdarma. Nejvyšší byl počet slovenských posluchačů v roce 2011, kdy se blížil 24.600. Do tohoto roku každoročně rostl, od něj klesá. I když početně slovenských studentů ubývá, jejich podíl mezi studujícími kvůli nástupu slabších ročníků a celkovému úbytku uchazečů roste.

Podle zjištění statistického úřadu v Česku žijí hlavně mladší lidé ze Slovenska, převážně třicátníci. Často tu zůstávají po vysoké škole. Třetina slovenských pracovních sil má vysokoškolský titul. Ze skupin cizinců vydělávají nejvíc a nejvíc jich je mezi řídícími pracovníky a specialisty.

Každoročně také přibývá Slovenek a Slováků, kteří v Česku uzavírají sňatek. Od roku 2004 do roku 2017 se v ČR vdalo 10.776 žen ze Slovenska. Celkem tak tvořily dvě pětiny zahraničních nevěst. Za období se na českém území oženilo 9731 slovenských mužů, což je asi čtvrtina zahraničních ženichů. Za 13 sledovaných let se v ČR rozvedlo celkem 2978 slovenských mužů a 2594 slovenských žen.

Mezi lety 2004 až 2017 se v Česku narodilo 5887 dětí se slovenských občanstvím. Nejvíc jich bylo v roce 2017, a to víc než tisícovka. Malých Slováků a Slovenek tak bylo vůbec poprvé víc než narozených dětí s ukrajinským či Vietnamským občanstvím.

Zdravotní péči v roce 2017 v Česku dostalo 27.925 slovenských občanů. Celkem to stálo 308,3 milionu korun. Zhruba čtvrtina ošetřování se hradila z českého zdravotního pojištění, vyšlo to asi na 55,1 milionu korun. Necelá polovina slovenských pacientů měla slovenské pojištění, z něhož se poskytlo kolem 203,5 milionu. Víc než pětina lidí platila hotově, a to dohromady 40 milionů korun. Přes 1100 pacientů nezaplatilo vůbec, činí to 7,7 milionu.

V roce 2017 české soudy odsoudily 1664 lidí ze Slovenska. Ve vazbě či věznicích na konci předloňského roku bylo 540 slovenských občanů, z nich 39 žen. V roce 2012 si rozsudek vyslechlo 1966 slovenských souzených. Ve věznicích bylo 554 slovenských občanů, z nich 46 žen.

ČR má v EU nejnižší nezaměstnanost, která se pohybuje kolem tří procent. Na Slovensku je to přes pět procent. V roce 2017 odpovídalo HDP na obyvatele v kupní síle v Česku 89 procentům průměru EU, na Slovensku 77 procentům. Cenová hladina v Česku i na Slovensku byla na 69 procentech průměru osmadvacítky. Domácnosti v Česku vydávaly za potraviny něco přes 16 procent svých příjmů, na Slovensku přes 18 procent. Češi utratili přes čtvrtinu příjmu za bydlení, Slováci necelých 24 procent. V Česku chudoba a sociální vyloučení ohrožovaly asi 12 procent obyvatel a na Slovensku 16 procent.