Umělé oplodnění v ČR? Zájem mají hlavně cizinky, zvažuje se změna zákona

Za každoročním nárůstem počtu cyklů umělého oplodnění v Česku je především zájem cizinců. U českých párů je jejich počet od roku 2010 stabilní, roste jen mírně. Novinářům to dnes u příležitosti Národního dne neplodnosti řekl vedoucí lékař skupiny klinik Pronatal Tonko Mardešić. V Česku je kolem 45 center asistované reprodukce. V roce 2016, z nějž jsou poslední data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, bylo provedeno přes 41.000 cyklů s cílem otěhotnět.

Základním je mimotělní oplození (IVF). "Počet cyklů IVF podle Národního registru asistované reprodukce v ČR stoupá, ale u Češek jde od roku 2010 o stabilní stav. Narůstá počet cyklů u cizinek, od roku 2010 asi o deset procent," uvedl Mardešić. V roce 2007 bylo cyklů IVF přes 12.000, v roce 2016 kolem 15.000.

Cizinky podle něj vyhledávají česká centra zejména kvůli jejich vysoké medicínské úrovni, ale v mnoha případech také kvůli přísnějším podmínkám asistované reprodukce v jejich zemích. Mezi příjemkyněmi darovaných vajíček tvoří 88 procent. Roste také počet cyklů, při nichž si žena nechá zmrazit vajíčka nebo páry oplodněné embryo.

V Česku se v posledních letech podle Mardešiče daří snižovat počty vícečetných těhotenství z asistované reprodukce, která jsou pro dítě i matku méně bezpečné. "Za úspěch asistované reprodukce se považuje porod jednoho donošeného plodu. Vícečetné těhotenství téměř automaticky znamená porod císařským řezem," uvedl.

Posun způsobila změna zákona, která umožňuje hradit až čtyři cykly ženám, které si nechají implantovat jen jedno embryo. Jinak se hradí jen tři.

IVF je v Česku hrazeno z veřejného zdravotního pojištění až čtyřikrát ženám do 39 let. Většina párů si ale připlácí za další vyšetření nebo léky. Pojišťovna centru zaplatí asi 26.000 korun za cyklus, dalších v průměru asi 20.000 korun si připlatí pár.

Podle dřívějších informací se zvažuje zvýšení hranice pro úhradu až do 40 let, proti je ale Česká lékařská komora. V minulosti byly i návrhy na zvýšení až na 43 let. "Jako odborníci jsme byli proti. Byl by to špatný signál do společnosti, když už teď ženy první těhotenství odkládají. Připadalo by jim, že mají ještě víc času," dodal Mardešić.

S věkem ženy totiž úspěšnost umělého oplodnění klesá. Podle dat zařízení Pronatal je do 35 let přes 45 procent, do 39 let 35 procent, do 43 let asi 20 procent a od 44 let klesá na přibližně osm procent.

Problémy s početím má v Česku přibližně čtvrtina párů, příčina je shodně ze 40 procent na straně jednoho z partnerů, v pětině párů mají problém s početím oba. V zemi se rodí po umělém oplodnění asi pět procent dětí. V oboru podnikal i premiér Andrej Babiš (ANO). Fond Hartenberg, který patří do svěřenského fondu premiéra, má na trhu asi čtyřicetiprocentní podíl.

Související

Narozená miminka

Dětí ze zmrazených embryí se v Česku narodilo přes 21.000

V Česku se zatím narodilo více než 21.000 dětí ze zmrazených embryí, první před 30 lety. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o asistované reprodukci. Dětí ze zmrazených embryí podle primáře Centra reprodukční medicíny kliniky Iscare Jana Lachety přibývá - v roce 2010 se jich narodilo 894, v roce 2020, ze kterého jsou nejnovější data, více než 3000. Loni jich podle odhadu ředitelky kliniky Repromeda Kateřiny Veselé bylo kolem 4000. Desítky lidí ročně si podle zástupců klinik nechávají zmrazit i vajíčka nebo sperma.

Více souvisejících

umělé oplodnění ženy rodina, děti, těhotenství

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Alena Schillerová a Andrej Babiš

Rozpočet je vyčerpaný, Babiš by stále rozdával. Kdy dojdou státu peníze?

Lídr stále extrémnější populistické politické opozice k současné vládě v českém Parlamentu, na Slovensku soudem uznaný agent komunistické Státní bezpečnosti s krycím jménem Bureš, Andrej Babiš tvrdí, jak jste se mohli i na našich stránkách přesvědčit, že za jeho vlády se snížil dluh na 30 procent a že on předal zemi se šestým nejmenším dluhem (v celé EU). A že prý není pravda, co si vymyslela nynější vláda, že hrozí bankrot. Prý toho Fialovi lidé využili, aby lidem vzali peníze. Tak jo. V online diskusi by přišel jistě i výraz OMG (Pane Bože!).

včera

včera

včera

Snímky z 8. června 2023 ukazují letecký pohled na požár u řeky West Kiskatinaw, která se nachází 10 km (6 mil) východně od Tumbler Ridge v Kanadě. Na západě země stále hoří desítky požárů: 62 v Albertě, 76 v nejzápadněji v Britské Kolumbii a 24 v Saskatchewanu. Prohlédněte si galerii

OBRAZEM + VIDEO: Kanadské apokalyptické inferno. Vrtulník ukázal něco, co nikdo nikdy nechce zažít

Vrtulník proletěl přímo kolem zuřícího lesního požáru v Britské Kolumbii. Požár poblíž městečka Tumbler Ridge nevykazuje žádné známky ústupu a očekává se, že jeho intenzita bude dále narůstat. Kanada v posledních týdnech trpí akutními lesními požáry po celé zemi. Část kouře se snesla i do Spojených států, kde zahalila města jako New York do smogu. Informuje The Independent.

včera

Olaf Scholz na MSC 2023. Je německý sociálnědemokratický politik, od prosince 2021 kancléř Spolkové republiky Německo.

Scholz si chce opět volat s Putinem. Letos spolu ještě nemluvili

Německý kancléř Olaf Scholz se opět chystá telefonicky spojit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Neřekl však, kdy se má rozhovor obou státníků uskutečnit. Politici spolu naposledy mluvili na konci loňského roku, tedy už v průběhu ruské invaze na Ukrajinu. 

včera

Shannen Dohertyová

Shannen Doherty: Rakovina zasáhla už i mozek

Americká dvaapadesátiletá herečka Shannen Dohertyová známá jako Brenda Walshová z ikonického seriálu Beverly Hills 90210, v úterý oznámila na sociální síti, že její boj s rakovinou prsu, který trvá už od roku 2015, postoupil do fáze metastáz v mozku. Informaci zveřejnila CNN.

včera

Švédsko

Rasová politika, která inspirovala nacistické Německo. Švédové od 30. let sterilizovali desítky tisíc lidí

Server Euronews během týdne přinesl nepříjemné informace o poměrně nedávné švédské historii. V letech 1934-1976 země zavedla plán, který se opíral o poznatky rasové biologie. Jeho podstatou bylo zbavit se určitého typu lidí – těch „slabších“. Švédské ústavy pro výzkum rasové genetiky byly v roce 1927 dokonce inspirací pro Německo, které si toho roku založilo svůj vlastní. Neslavnou korunu nasadil takovéto politice Adolf Hitler ve 30. a 40. letech, kdy jeho rasová „politika“ – lépe řečeno nenávist – zabila miliony nevinných osob z řad národů nacisty považovaných za méněcenné. 

včera

Lidická tragédie je podle Pavla symbolem, který je stále aktuální

Lidická tragédie je podle prezidenta Petra Pavla symbolem, který je stále aktuální. I dnes je po světě množství konfliktů, při nichž umírá civilní obyvatelstvo, upozornil Pavel v Lidicích na Kladensku při dnešním pietním aktu k 81. výročí vyhlazení obce nacisty. Vzpomínky se zúčastnilo několik stovek lidí.

Zdroj: ČTK

Další zprávy