Stovky lidí si dnes připomněly vyhlazení Ležáků

"Je důležité si tyto události připomínat. Je to sice 77 let, ale je to důležité pro další generace, pro mladé lidi, aby se nikdy nezopakovalo to, co se tady stalo. Je to pro nás memento," řekl novinářům premiér Andrej Babiš.

Babiš v projevu také vyzdvihl důležitost spolupráce se spojenci pro uchování míru v Evropě. "Byl to útok na naši vlast a na naše občany. Děláme vše proto, abychom sami či ve spolupráci s našimi spojenci ochránili naše obyvatele, rodiny, naše děti. Život a svoboda je pro nás to nejcennější, čeho si nejvíce vážíme," řekl v projevu premiér.

Pietního aktu se zúčastnili kromě lidí z okolních obcí také hosté z Česka i ze zahraničí. Do Ležáků dnes dorazila také Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, jedna ze dvou sester, které jako jediné vyvraždění vesnice přežily. Její sestra Marie loni v únoru zemřela.

Doležalová vítá, že místo, kde Ležáky stávaly, se konečně těší úctě, které si zaslouží. "Jsem ráda, že se tady z toho stala důstojná vzpomínka na popravené a umučené. Dříve to tak nebylo, za mých mladých let se tady dělaly večer estrády. Jezdily se tady i závody na motocyklech, různě se tady stanovalo," řekla novinářům Doležalová. Podle svých slov je sice pamětnicí tragických událostí, ale moc si toho nepamatuje. "V té době mi byly tři roky," dodala.

Tradiční součástí pietního aktu v údolí, kde se osada nacházela, bylo kladení desítek věnců u pomníku nazvaného Kniha obětí. Následovalo čtení jmen zavražděných obyvatel osady. Po proslovech a zapálení ohně do prostoru seskočili výsadkáři.

Nacisté Ležáky vyhladili kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii z Ležáků udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. První zprávy o odbojové síti na Pardubicku dostali nacisté od parašutisty Karla Čurdy. Nacisté 24. června v Pardubicích popravili 33 dospělých obyvatel obce, dalších pět lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, kterým bylo v době, kdy byly poslány do Německa na převýchovu, jeden a dva a půl roku. Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou, osadu připomínají žulové pomníky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.