Na Česko se řítí tropy. Jaká rizika s sebou přináší?

Pobyt venku v horkém počasí porušuje rovnováhu vnitřního prostředí organismu, jelikož tělo stále vyměňuje teplo s okolím, a proto se v horku přehřívá. Roli v tom hraje i vlhkost vzduchu. "V horku s nízkou vlhkostí vzduchu se rychle odpařuje pot, tělo se odpařováním ochlazuje, zatímco se za vysoké vlhkosti vzduchu pot neodpařuje, člověk vnímá horko mnohem hůře," vysvětlil serveru EuroZprávy.cz lékař z Fakultní nemocnice Motol v Praze Otakar Buda. 

Kvůli vysokým teplotám se snižuje schopnost termoregulace a organismus se přehřívá. Podle lékaře při teplotě nad čtyřicet stupňů vzniká úpal, při přehřátí způsobeném přímým slunečním zářením na hlavu vzniká úžeh. Způsobuje to jak vysoká teplota, tak i ztráta vody a minerálů jako sodík nebo draslík. "Představte si cyklistu na rozpálené silnici, která má teplotu kolem sedmdesáti stupňů, jak šlape do kopce v horku kolem třiceti pěti stupňů na přímém slunci. Není divu, že takoví pacienti omdlévají, naříkají si na zmatenost, malátnost, zvracení," řekl Buda. Obvykle v takových případech podle lékaře postačí, aby se člověk napil a ochladil. 

"Při větší ztrátě tekutin a rozšíření kapilár může ale nastat zhoršení srdečního výdaje a překrvení mozkových obalů, které se projevy podobají zánětu mozku. Selhávají regulační mechanismy a v extrémních případech to vede ke smrti, " uvedl Buda.

Podle mluvčí Zdravotnické záchranné služby Prahy Jany Poštové je při kolapsu, tedy náhlé ztrátě vědomí ne jen kvůli horku, nejprve potřeba zkontrolovat, zdali je člověk při vědomí. Pokud osoba nereaguje, je dobré jí zatřást rameny a oslovit ji. Nepřítomnost reakce by znamenala porušení jedné ze základních životních funkcí - vědomí. V takovém případě je potřeba zavolat tísňovou linku 155, ideálně si dát telefon na hlasitý odposlech, aby člověk tak měli obě ruce volné, a pak otočit postiženého na záda, vyndat vše, co má pod hlavou a zaklonit ji dozadu. Tím se uvolní dýchací cesty.

Poté je nutné zkontrolovat, jestli dýchá, tedy jestli se zvedá hrudník. Pokud nedýchá normálně, je potřeba podle instrukcí operátorky tísňové linky zahájit nepřímou srdeční masáž. "V případě, že začne člověk reagovat, je potřeba s ním komunikovat, zeptat se jej, jak se cítí, jestli ho něco bolí, jak se mu dýchá. Nelze ho nechávat o samotě a v případě, že by se zdravotní stav nelepšil, je potřeba kontaktovat tísňovou linku," řekla serveru EuroZprávy.cz Poštová.

Podle Budy jsou nejlepšími preventivními opatřeními proti přehřátí volný vzdušný oděv, slaměný klobouk na hlavu, průběžné doplňování tekutin a iontů střídavým pitím chladnější vody nebo čaje a minerálky. Lidé by se také měli zdržovat ve stínu. Při projevech přehřátí je potřeba zanést postiženého do prostředí s chladnějším vzduchem. "Pokud je možnost, zkontrolujeme i tělesnou hmotnost. Náhlý úbytek několika kilogramů může signalizovat ztrátu většího množství tekutiny, " vysvětlil Buda.

Dále je potřeba změřit teplotu těla a začít s jeho ochlazováním. Pomůže v tom studený obklad na hlavu, do týlu, na břicho a na končetiny. Pokud je postižený pokročilejšího věku nebo má další choroby, Buda doporučuje volat záchrannou službu. "Nemocný dostane tekutiny infuzí přímo do oběhu a odvezou ho do nejbližší nemocnice. Tak daleko to ale dojít nemusí, stačí se držet obecných rad a opatření," řekl.

Za horkého počasí podle Poštové pražští záchranáři častěji vyjíždějí kvůli zhoršení zdravotního stavu, způsobeného právě vedrem, a to většinou k důchodcům a už nemocným lidem. Kolapsů kvůli horku je mnohem méně, za letošní rok jich v Praze bylo okolo čtyřiceti. "V letních měsících vyjíždí záchranáři spíš méně, a to velmi pravděpodobně proto, že Pražané hlavní město opouštějí z důvodu dovolených," řekla serveru EuroZprávy.cz Poštová.