Zemřel Vojmír Srdečný, poslední přeživší ze Sachsenhausenu. Dožil se 99 let

Podle webu projektu Paměť národa se Srdečný narodil 6. října 1919 v Albrechticích nad Orlicí ve východních Čechách. V roce 1939 se přihlásil do Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy, kam byl přijat. V Praze bydlel na Švehlově koleji a po pěti týdnech studia 17. listopadu 1939 vpadli na jeho kolej Němci. Srdečný byl spolu s dalšími stovkami studentů deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen - Oranienburg. Po jednom roce, jednom měsíci a jednom dni se Srdečný dostal z tábora spolu s dalšími dvěma sty studentů. Po propuštění a návratu do Albrechtic v prosinci 1940 pracoval jako praktikant v pojišťovně a po dvou letech byl nuceně nasazen ve fabrice Guss-und Metallgesellschaft v Holicích. V historické skupině 17. listopad 1939 se podílel na poválečné evidenci deportovaných studentů

Srdečný se celý život zabýval prací s tělesně postiženými. V roce 1947 nastoupil do Rehabilitačního ústavu v Kladrubech, kde mimo jiné založil Kladrubské hry pro tělesně postižené. V roce 1949 musel z Kladrub odejít, uplatnění našel záhy jako rehabilitační pracovník ve státních lázních Velké Losiny, kde se věnoval léčbě pacientů s následky po dětské obrně. Roku 1959 se do Kladrub vrátil. Srdečný byl také předsedou svazu tělesně postižených sportovců a přes 30 let působil na pedagogické fakultě v Hradci Králové. Za celoživotní pedagogickou činnost a rozvoj sportu pro handicapované získal Srdečný letos v květnu od královéhradecké radnice Cenu Dr. Františka Ulricha.

Srdečný byl mimo jiné předsedou historické skupiny 17. listopad 1939 v Českém svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) a v dubnu roku 2010 se stal členem Mezinárodního výboru Sachsenhausen.

Srdečný se každoročně 17. listopadu účastnil pietního aktu u Hlávkovy koleje, kde si lidé připomínají uzavření vysokých škol nacistickými okupanty 17. listopadu 1939 a smrt studena Jana Opletala a dalších umučených a popravených studentů. Loni se Srdečný setkání neúčastnil ze zdravotních důvodů.