IKEM truchlí. Zemřel chirurg Rudolf Kramář, podílel se na první transplantaci srdce v ČSSR

"Tyto chvíle patří mezi ty nejsmutnější, které člověk zažívá. Odešel poslední z našich chirurgických 'otců’, kteří stáli u zrodu IKEM. Svým vztahem k pacientům, ale i životu vůbec nám byl v mnohém vzorem. Chvíle s ním prožité zůstanou v mém srdci navždy," řekl přednosta Kardiocentra IKEM a Kramářův blízký přítel Jan Pirk. Do doby posledního rozloučení bude vlát nad institutem v pražské Krči černá vlajka.

Krátce nad ránem zemřel ve "svém" Institutu klinické a experimentální medicíny doc. MUDr. Rudolf Kramář, CSc., jeden z pionýrů české i slovenské kardiovaskulární chirurgie. V roce 1984 se účastnil jako jeden ze 4 chirurgů první transplantace srdce v tehdejší ČSR. Bylo mu 89 let. pic.twitter.com/oCNfCf7K8D

Kramář se narodil v roce 1930 v Řásné u Telče, později žil v Hradci Králové a v Kamenném Přívoze na Benešovsku. V roce 1956 promoval na Fakultě vnitřního lékařství Univerzity Karlovy, dnešní 1. lékařské fakultě. Nejprve nastoupil na chirurgii do nemocnice v Litoměřicích, o šest let později do tehdejšího Ústavu klinické a experimentální chirurgie v Thomayerově nemocnici v Praze.

V krčské nemocnici se věnoval nejprve cévní chirurgii a po zahájení kardiologického programu této oblasti. "V obou odvětvích exceloval nejen v klinické praxi, ale také při zavádění nových metod a postupů. Za připomenutí stojí vypracování metody ochrany cévních protéz před infekcí, spoluúčast na zahájení programu cévních rekonstrukcí, stejně jako jeho významný přínos k metodickému přístupu v chirurgické léčbě vasorenální hypertenze," uvedl IKEM v tiskové zprávě. Tedy vysokého krevního tlaku spojenému se změnami na tepnách.

Podílel se také na zahájení chirurgické léčby ischemické choroby srdeční, zaměřoval se na technické možnosti operačních výkonů i prevenci. Pracoval i na vypracování optimálního způsobu ochrany srdečního svalu v průběhu operací na zastaveném srdci, rozvoji chlopenní chirurgie nebo operacích onemocnění hrudní aorty.

Publikoval desítky článků v českých a zahraničních časopisech, rok působil na stáži v Chicagu a pomohl rozvoji cévní chirurgie na několika českých pracovištích i v tehdejší Jugoslávii. Účastnil se také postgraduálního vzdělávání lékařů.

"V roce 1989 se aktivně účastnil debat s veřejností, Na základě těchto debat přišla po revoluci nabídka na post ministra zdravotnictví, kterou odmítl s tím, že chce léčit lidi, ne úřadovat," uvedl dále IKEM. Docenturu získal Kramář až po roce 1989.