Praha - Češi nedůvěřují práci policie a názory na práci soudů a na míru korupce v naší zemi a boj proti ní se nemění a jsou poměrně skeptické. Ve čtvrtek o tom informovala agentura STEM.
"Necelá polovina lidí (45 procent) důvěřuje policii, ještě méně osob (28 procent) uznává práci soudů. Dvě třetiny lidí jsou přesvědčeny o tom, že míra korupce našich politiků a státních úředníků je vyšší než v západní Evropě a tři čtvrtiny občanů (76 procent) mají za to, že v boji proti korupci nebylo u nás dosaženo žádného pokroku," zjistil průzkum STEMu.
Agentura uvádí, že dlouhodobé časové řady ukazují, že po změně režimu v roce 1989 nebylo pro policii lehké přesvědčit občany o své důvěryhodnosti. "Nadpoloviční důvěry mezi veřejností dosáhla policie až na konci roku 2000 a tuto míru si víceméně udržovala do podzimu 2004, kdy jsme zaznamenali pokles důvěryhodnosti na dvoupětinovou hladinu. Na hladině 40 – 45 procent se důvěra v policii udržuje v podstatě do současnosti."
Vnímání policie se také liší mezi stoupenci různých politických stran. "Nejčastěji důvěřují policii sympatizanti ODS (52 procent), nižší míru důvěry k policii projevují sympatizanti KSČM (39 procent) a hlavně lidé, kteří nesympatizují s žádnou politickou stranou (29 procent)," informovala agentura.
O dobré práci soudů a jejich nezaujatosti jsou nejsilněji podle STEM přesvědčeni zejména stoupenci ODS (36 procent). "Stoupenci KSČM a lidé nerozhodnutí o tom, které straně by ve volbách dali svůj hlas, posuzují práci našich soudů daleko kritičtěji," stojí ve výsledcích průzkumu. Do názoru se podle Stem také promítá sociální postavení. "Lidé s vyšším životním standardem jsou častěji nakloněni věřit tomu, že soudy pracují dobře (32 procent) Příznivější pohled na práci našich soudů má rovněž mladá generace (soudy odvádějí dobrou práci podle 35 procent lidí do 29 let)," uvedl STEM.
Dvě třetiny Čechů jsou také na základě průzkumu (66 procent) přesvědčeny, že s korupcí státních úředníků a politiků je na tom Česko hůř než v země západní Evropy.
Aktualizováno 22. dubna 2026 17:41
OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel
Související
Krásný příběh z Brna. Školačky vrátily peněženku, chválí je strážníci
Rusové chtěli v Evropě útočit bombami skrytými v poštovních balících
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák