Vraždění v klášteře trvalo čtyři hodiny, mniši byli brutálně umučeni

"Po průzkumu ostatků Tychona Braheho se tak Národní muzeum podílí na dalším unikátním projektu odkrývajícím naši pohnutou minulost. Opět tak dokazuje, že je významnou českou vědeckou institucí," řekl Lukeš.Ostatky zavražděných mnichů byly uloženy v pražském kostele Panny Marie Sněžné a vyzvedly se v červenci kvůli připravovanému blahořečení, které se bude konat 13. října. Kosti nalezené v dřevěné bedně o velikosti kontejneru na odpadky byly kosti 15 dospělých a pěti dětí. Po vyčištění a roztřídění je antropologové prozkoumali a určili, které by mohly umučeným mnichům patřit.Před obřadem blahořečení se ostatky uloží do relikviářů.Antropolog Národního muzea Vítězslav Kuželka vysvětlil, že totožnost ostatků potvrdila zejména taková zranění kostí a lebek, která prokazatelně vznikla v období smrti. "Nepodařilo se nám sice najít sečná a bodná zranění takového typu, což může být dáno i špatnou zachovalostí ostatků, hledali jsme tak stopy zranění po útoku tupými předměty," uvedl Kuželka.Jeho šéf Petr Velemínský doplnil, že takové stopy antropologové našli na šesti lebkách, u dalších šesti se nedají vyloučit. "Lze tedy říci, že ostatky opravdu patří mnichům, a pokud bychom chtěli být opatrní, řekneme, že minimálně část z nich," sdělil.Antropology ale také překvapilo, že na kostech hned čtyřech mnichů objevili i stará již zhojená zranění. "To by při klášterním způsobu života čekal jen málokdo. Šlo dokonce o poměrně vážnou vpáčenou zlomeninu na čele či sečnou ránu vlevo na lebce, kdy se zbraň zaryla zhruba milimetr do kosti. Všechno to byla zranění na levé straně, tedy tam, odkud vede útok pravák při boji tváří v tvář. To tedy znamená, že bratři si své vytrpěli již za života," podotkl Kuželka.U dětských ostatků historici uvádějí, že mohlo jít o děti, o něž se bratři starali, či v jednom případě o novice řádu. "To je případ kosterních pozůstatků, které jsme určili jako zhruba 15leté dítě na prahu dospělosti. Ostatní z nich nemají pubertální změny, což znamená, že opravdu šlo o děti. Kosti nám také prozradily, že mohly trpět chudokrevností," uvedl Kuželka.Doplnil, že v kostele tak zahynulo zřejmě více lidí, než kolik jích uvádějí písemné prameny.Antropologové také zmínili, že při otvírání schrán byly kosti seskládané do tvaru jeruzalémských křížů. "Celkem jsme zde pak objevili 14 lebek dospělců, z nichž jedna byla špatně zachovaná, jeden zlomek takové lebky a pět lebek nedospělých," upřesnil Kuželka.Umučení františkánští mniši roku 1604 obydlili trosky kláštera u Panny Marie Sněžné, začali ho renovovat a sloužit zde duchovní službu. V období vpádu pasovských vojsk do Čech roku 1611 byli nařčeni z kolaborace s katolickým vojskem, na masopustní úterý 15. února 1611 do jejich kláštera vtrhla pražská lůza a bratry pobila. Jejich těla zůstala několik dní pohozena na svých místech, až později byli pohřbeni v křížové chodbě kláštera a později v kapli sv. Michala."Vraždění v klášteře trvalo asi čtyři hodiny a mniši se útočníkům nebránili," přiblížil události podle dobových záznamů Antonín Klaret Dabrowski z farnosti Panny Marie Sněžné. "Jeden bratr byl zavražděn u oltáře, když se snažil zachránit hostie, dalšího dopadli v sakristii, odkud ho táhli za nohy," popsal smrt mnichů. Další byli podle něj umučeni v kapličce či v podkroví kláštera, kde se ukryli.