Praha - Štědrovečerní večeře je jedním ze symbolů vánočních svátků. Na české štědrovečerní tabuli by podle tradice neměla chybět jako postní jídlo ryba a podobně je tomu také v ostatních zemích střední Evropy.
V Británii a také některých jihoevropských zemích se na Štědrý večer podává krocan, husa nebo kachna. Masité pokrmy dominují štědrovečerní večeři ve většině evropských zemí.
Český štědrovečerní jídelníček se tradičně sestává z rybí polévky, smaženého kapra a bramborového salátu. Původně se ale na Štědrý večer podávalo devět chodů, mezi nimiž nechyběly oplatky s medem, černý kuba, knedlíky se švestkovou omáčkou, jablečný závin nebo muzika, pokrm, který se připravuje ze sušených švestek, perníku, hrušek, rozinek, perníku, ořechů a jablek.
Rybí maso nalezneme na štědrovečerní tabuli také v sousedních zemích. Na Slovensku je to podobně jako v Česku kapr. Tradičním jídlem je ale kapustnica, polévka uvařená z láku ze zelí s houbami a uzenou klobásou, která se v různých regionech Slovenska vaří trochu odlišně. Existují například varianty se smetanou nebo sušenými švestkami.
Pokrm ze sladkovodní ryby je jedním z chodů také v německém Bavorsku a Bádensku-Württembersku, kde se kapr upravuje na několik způsobů. Oblíbeným německým vánočním jídlem je konšelská masová mísa, na níž jsou plátky vepřové pečeně, uzeného masa, pečené husy nebo kachny. Na severu Německa jsou velmi oblíbené klobásy.
Také Rakušané si pochutnávají na sladkovodní rybě, podobně jako u nás se ale podává také drůbež a chybět by neměla ani vánočka.
V Polsku se podává dvanáct chodů, stejně jako je měsíců v roce. Začíná se borščem z červené řepy nebo zelňačkou, pokračuje se pokrmy z ryb, například kaprem v černé máčce, a chybět nemohou ani pirožky plněné houbami a zelím.
Hlavním chodem se dnes stává krocan, který je tradičním pokrmem ve Velké Británii. Na rozdíl od Poláků, kteří stejně jako my podávají slavnostní večeři 24. prosince, se britské rodiny nad nadívaným krocanem sejdou až 25. prosince.
Britské vánoce jsou pak pověstné tradičním pudinkem, který se připravuje několik týdnů předem a zahrnuje ingredience, jako je hovězí lůj, cukr, švestky nebo švestková povidla, oříšky, strouhanka, citróny a vejce. Před podáváním se polévá brandy a zapaluje.
Francouzské štědrovečerní menu je velmi bohaté. Předkrmem bývají husí játra, žabí stehýnka nebo bílé klobásy. Mezi hlavními chody najdeme nejčastěji pečenou krůtu s ořechy nebo husu plněnou jedlými kaštany. K oblíbeným štědrovečerním pochoutkám patří také ústřice, šneci, kaviár, sýrová mísa a samozřejmě sladkosti. Servíruje se Kristův chléb ozdobený cukrovou pěnou tak, aby se podobal malému Ježíškovi, a také čokoládový dezert bûche de Noel plněný kaštanovým krémem, pomazaný a ozdobený marcipánem.
Na jídelníčku jižních zemí Evropy najdeme nejen ryby, ale také krocana, jehněčí nebo kozí maso. Italové si pochutnávají na pečeném jehněti, krocanovi nebo úhoři a jako moučník se jí italská obdoba české vánočky panettone, která obsahuje rozinky, mandle a kandované ovoce. Krocana nebo úhoře považují za sváteční pokrm Portugalci. "Ti si na Štědrý den rádi pochutnají také na vařené chobotnici," uvedl Jiří Poláček z portálu o vaření TradičníRecepty.cz.
Španělé dávají přednost především skopovému masu. Řecká vánoční hostina patří k těm nejbohatším v roce. Jedí se ryby, pečené sele nebo jehně na roštu. Pečená ryba je hlavním chodem také v sousední Makedonii.
Rybu najdeme na jídelníčku také v severských zemích. V Dánsku je to pepřená treska a ředkvičkou, mezi hlavní chody patří ale také husa, kachna nebo vepřová pečeně s červeným zelím. Podává se pivní a pšeničný chléb a jako dezert rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Kdo ji najde, ten dostane od Ježíška speciální dárek Julemand. Ve Švédsku se ryba podává jako předkrm, kterým je vařená sušená treska v bílé omáčce, hlavním chodem jsou vařené fazole se slaninou zapečené v cibuli. Ryba podávaná s žitným chlebem a bramborami nechybí ve svátečním menu ve Finsku, Norové ale upřednostňují pečené kuře nebo vepřové maso.
Ve světě jsou ovšem ještě zajímavější recepty. "V Chile na Vánoce konzumují nápoj s názvem Cola de mono, což v překladu znamená opičí ocas. Mexičané proti tomu milují ruský bramborový salát a Argentinci se neobejdou bez steaku," dodal Poláček.
Související
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
Konečně zimní počasí. Letošní Vánoce budou jiné, potvrdili meteorologové
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Zelenskyj: Moskva plánuje zapojit do bojů na Ukrajině dalších 30 tisíc severokorejských vojáků
před 1 hodinou
Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán
před 2 hodinami
Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky
před 2 hodinami
Anonym vyhrožuje útoky po celém Česku. Policie spustila kontroly
před 2 hodinami
Zelenskyj je příživník, prohlásil Arakčí a pohrozil Ukrajině
před 3 hodinami
Útočník z Berlína nebyl neznámou. Kontaktoval teroristy, měl jít za mříže
před 4 hodinami
Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden
před 5 hodinami
Předpověď počasí slibuje poslední déšť před tropickou epizodou
včera
Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře
včera
Za tři dny přibylo 300 mrtvých. Nynější epidemie eboly se šíří nejrychleji v historii
včera
Policejní komando zastřelilo podezřelého z teroristického útoku v Berlíně
včera
Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř
včera
Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny
včera
Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data
včera
Burnham se poprvé spojil s Trumpem. Budu mu i oponovat, slíbil Britům
včera
Kouř z požárů na západě Evropy doputoval do Česka. Lidé se nemusí obávat
včera
Babiš hodlá přehlasovat veto z Hradu. Pavla vyzval, aby sám šetřil
včera
Pachatel útoku v Berlíně by se neměl skrývat v Česku, uvedla policie
včera
Francii a Španělsko dusí požáry, které se nedaří zastavit. Pomáhají i vojáci
včera
Zemřel Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie
Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění.
Zdroj: Jan Hrabě