Romové jsou v Česku chudáci, křičí Amnesty International

"Zastrašování a násilné útoky proti Romům pokračovaly. Evropské centrum pro práva Romů zaznamenalo žhářské útoky na romské domácnosti, protiromská shromáždění a další útoky," uvádí část zprávy věnovaná Česku.

Vláda podle mezivládních institucí, nevládních organizací a expertů na lidská práva nebyla schopna přijmout dostatečná opatření, která by zamezila segregaci romských dětí ve školách. AI v této souvislosti připomněla březnový odchod ministra školství Josefa Dobeše a závazek jeho nástupce Petra Fialy, který přislíbil odstranit překážky v rovném přístupu romských žáků ke vzdělání.

Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks v listopadu prohlásil, že základní školy praktické, které nahradily zvláštní školy, přispívají k romské segregaci a rasismu. Vyzval proto českou vládu, aby je postupně zrušila a školáky zařadila do běžného vzdělávacího systému. Výbor ministrů Rady Evropy zase v prosinci uvedl, že v Česku je patrný jen velmi malý posun při řešení příčin diskriminace romských školáků. 

Petra Klingerová z české humanitární organizace Člověk v tísni, která se tematikou praktických základních škol dlouhodobě zabývá, míní, že současná situace okolo těchto škol je "nemocný stav", který ale v podstatě všem vyhovuje. Spokojeni jsou podle ní úředníci, rodiče dětí většinové populace i učitelé ostatních škol, kteří se romských dětí zbaví.

Nedostatky shrnuje zpráva AI také v oblasti romského bydlení, kterým vévodí ostravské ghetto Přednádraží, kde v srpnu více než 300 rodin čelilo hrozbě nuceného vystěhování.

Nevládní organizace kritizovaly Česko i kvůli zadržování žadatelů o azyl a kvůli tomu, že neexistují účinné právní nástroje nápravy této praxe.

Obsáhlá výroční zpráva Amnesty International dále zveřejňuje hrůznou statistiku, podle níž 112 ze 159 hodnocených zemí v loňském roce své občany mučilo, píše web ČT. 101 jich dále porušovalo právo na svobodné vyjadřování a 57 jich poslalo do vězení neprávem odsouzené.

Situace je podle ní vážná především v Rusku a Číně, kde úřady zakročily i proti poklidným protestům opozice. Spojeným státům zase organizace vyčetla 43 poprav a způsob likvidace teroristů.

Speciálně se ale zpráva věnuje situaci v Sýrii. "Vedení států musí ukončit porušování lidských práv. Mezinárodní komunita však nemůže pouze přihlížet a pokračovat v konferencích a setkáních bez toho, aby jakkoli zakročila," řekl generální tajemník organizace Salil Shetty.

Zpráva ale není pouze kritická, oceňuje například, že dvě třetiny států se zřekly trestu smrti. Za krok správným směrem považuje i trestní stíhání v Argentině, Brazílii, Guatemale a Uruguayi, jehož cílem je vyrovnat se s násilnou a komplikovanou minulostí. Za jeden z mála příkladů demokratického převzetí moci v zemích někdejšího Sovětského svazu pak označila AI gruzínské volby.

Vyzdvihla i šíření internetu, má k němu přístup už 2,5 miliardy lidí. Pro vlády a korporace to znamená, že mohou jen velmi obtížně tajit útlak, násilí a nepravosti. A rozpolcenost přístupu některých zemí k otázce lidských práv nejlépe demonstruje případ Barmy, která propustila stovky politických vězňů, další stovky ale stále vězní.