Praktičtí lékaři promluvili: Co Čechy trápí ze všeho nejvíc

Loni z každého tisíce registrovaných pacientů bylo pro vysoký tlak sledováno 223,9, pro ischemickou chorobu srdeční 93,9, z toho pro infarkt 10,4 a pro cévní nemoci mozku 31,6. Ze stejného počtu pacientů bylo 119,5 obézních, to znamená, že jejich index tělesné hmotnosti BMI byl 30 a vyšší, uvedl Ústav zdravotnických informací a statistiky na svém webu.

"Co se týká počtu pacientů, tak skutečně nejvíc je hypertoniků, alespoň co já sleduju, a přibývá jich. Je to tím, že víc se těmto pacientům věnujeme a nasazení léků je časnější," řekl ČTK šéf zlínského sdružení praktických lékařů Lubomír Nečas.

"Z chronických onemocnění je v mé ordinaci hodně pacientů s vysokým tlakem, to ano, ale asi nejvíc je těch, kteří mají kloubní a páteřní problémy," řekla ČTK praktická lékařka Jana Uhrová.

Z vlastní praxe potvrdila další zjištění statistiků, že preventivní prohlídky tvoří jen 6,2 procenta z celkového počtu ošetření dospělých. Zhruba do čtyřiceti let lidé podle Uhrové na prevenci obvykle nechodí, pak začnou, anebo jsou v péči lékaře kvůli nějaké chronické obtíží, která přijde s věkem, a tak se preventivní a běžné prohlídky prolnou.

Jak na bolest zad

V dnešní době snad každý z nás zná nespecifickou bolest v kříži, ať při delším sezení nebo dlouhé chůzi. Nebo také bolest náhlou a prudkou, v některých případech vystřelujíci do nohy.

Pro tzv. nespecifické bolesti páteře se v lékařství používá odborné označení VAS neboli vertebrogenní algický syndrom (z latiny: vertebra – obratel; z řečtiny: genesis – původ, algos – bolest). Tímto termínem se označují všechny bolesti zad, u kterých nelze stoprocentně určit jejich přesnou příčinu.

Léčba se v zásadě liší podle toho, zda jsou bolesti krátkodobé či chronické, dlouhodobé. U krátkodobých je preferován odpočinek a následné cvičení vedoucí k posílení zádových svalů. Doporučuje se zde i dočasné omezení nevhodných sportovních aktivit.

U dlouhodobých bolestí zad závisí na příčině. Léčbou zde bývá rehabilitace, pobyt v lázních, užívání léků proti bolesti. Ve vážnějších případech je nutný i operační zákrok.

Všeobecným pravidlem je necvičit přes únavu. Když se cítíme doopravdy unavení a vyčerpaní, je lepší zkusit jen pár lehkých cviků na protažení.

Při nespecifické bolesti zad je asi nejčastější příčina nestabilita páteře a vazivového aparátu nebo také zkrácené zádové svaly. Bolesti zad jsou způsobené našim nevhodným životním stylem. Máme nedostatek pohybu, nevhodně zatěžujeme páteř při práci, používáme nesprávné židle a lůžka.

Ve většině případů bolestí zad se jedná o reverzibilní, tj. vratné změny. Zkušenosti však ukazují, že k ireverzibilnímu stavu dochází právě při nerespektování doporučení lékařů a opakováním činností, při kterých problém vznikl.

(Zdroj: trebonsko.cz)