Statistici ČSÚ varují: Prognóza je velmi zlá, Česko čeká tvrdý osud

Obyvatel bude podle statistiků přibývat do roku 2018, při optimistickém scénáři by to mohlo být do roku 2027. Pokud by se v Česku usídlilo v budoucnu každý rok kolem 25.000 lidí ze zahraničí, mohlo by v nejlepším případě mít na konci století 9,1 milionu obyvatel. Kdyby ale cizince přestala ČR lákat a přicházelo by jich kolem 10.000 ročně, mohlo by v zemi žít už jen 6,1 milionu lidí. Jako nejpravděpodobnější variantu statistici ale vidí to, že by Česko mělo 7,7 milionu obyvatel.

Úbytek obyvatel by mohla zmírnit jen vysoká plodnost, tedy počet dětí na ženu. Na počátku 90. let minulého století dosahovala hodnoty téměř 1,7. Poté se propadla na 1,1 a byla nejnižší na světě. Na počátku tisíciletí se začala zvedat. Skončila na 1,4. Optimistický vývoj přerušila krize. Statistici očekávají, že příští generace budou potomků mít víc. V polovině století by se plodnost mohla rovnat 1,56. Dál by se měl zvyšovat i průměrný věk matek. Děti by měly mít v průměru skoro ve 31 letech, teď je to v necelých 30 letech.

"Různé sociologické výzkumy napovídají, že ženy by chtěly více dětí. Je to ale silně ovlivněno podmínkami, které mají ve společnosti. Jak ukazují výsledky šetření, harmonizace pracovních a rodinných povinností není v ČR rozhodně jednoduchá," uvedla Němečková.

Prodloužit by se měl život, a to v průměru skoro o deset let. Nyní se ženy mohou dožít průměrně skoro 81 let a muži 75 let. Na přelomu století by Češka mohla žít do 91,1 roku, Čech pak do 86,6 roku. "Ve svém vrcholu by mohl počet pětaosmdesátiletých a starších osob překročit pětinásobek současného stavu. Vrchol se očekává na konci 50. let," uvedla Němečková. Podle ní by v roce 2050 mohlo v Česku žít 15.000 stoletých a starších lidí, na konci století by jich mohlo být už 27.000. Letos na počátku roku jich statistici evidovali 731.

Seniorů bude přibývat. Zatímco nyní tvoří lidé nad 65 let asi 17 procent populace, za pár desetiletí jich bude třetina. Ubude hlavně lidí v produktivním věku. Průměrný věk dosáhne padesátky, nyní je něco málo přes 40 let.

Prim ve společnosti by do 40. let mohla hrát generace Husákových dětí. Jejím nejsilnějším ročníkem je rok 1974. Toto datum narození má v dokladech 193.000 Čechů a Češek. "Je to četná skupina i vzhledem k současným generacím. Ještě na počátku 40. let půjde o nejpočetnější generaci, která bude čítat zhruba 130.000 osob. O prvenství by mohla přijít až zhruba po roce 2043," řekla ČTK Němečková. Dodala, že ani porodní boom minulých let nebyl tak silný. Nejvíc dětí se narodilo v roce 2008, bylo jich skoro 120.000.

Stárnutí populace se trend, který trápí většinu Evropy, píše server ec.europa.eu. Oproti dnešku se celkový počet obyvatel do roku 2060 nijak dramaticky nezvýší (ze současných 502 milionů má vzrůst pouze na 517 milionů), populace však bude mnohem starší – 30 % Evropanů bude patřit do věkové skupiny 65 let a více. I když prodloužení délky života můžeme považovat za velký úspěch, odvrácenou stranou mince jsou problémy, které dopadají na ekonomiky jednotlivých států a systémy sociálního zabezpečení.

Jedná se především o snižování počtu ekonomicky aktivních obyvatel: podle odhadů se počet lidí ve věkové skupině od 15 do 64 let sníží z 67 % na 56 %. Dnes na jednoho důchodce připadají 4 ekonomicky aktivní lidé, v budoucnosti se tento poměr sníží zhruba na 2 ekonomicky aktivní osoby.

Předpokládá se, že tyto demografické změny budou mít velký dopad na veřejné finance států Unie. Vezmeme-li jako základ stávající přístup, očekává se, že veřejné výdaje vynakládané výhradně v souvislosti se staršími občany (důchody, zdravotní a dlouhodobá péče) se v letech 2010 až 2060 zvýší o 4,1 procentních bodů HDP z 25 % na 29 % HDP. Jen samotné výdaje na důchody by se měly do roku 2060 zvýšit z 11,3 % na téměř 13 % HDP. Zpráva nicméně upozorňuje na velké rozdíly mezi jednotlivými státy, jež budou z velké části záviset na tom, jak který stát pokročí v provádění důchodových reforem.

Rozsah a tempo stárnutí populace závisí na tom, jaká bude v budoucnu střední délka života, porodnost a migrace. Střední délka života při narození by se měla prodloužit u mužů z 76,7 let v roce 2010 na 84,6 let v roce 2060 a u žen z 82,5 let na 89,1 let. Porodnost v Unii má podle odhadu nepatrně růst z 1,59 porodů na 1 ženu v roce 2010 na 1,71 porodů v roce 2060. Kumulativní čistá migrace do EU by měla do roku 2060 dosáhnout počtu 60 milionů lidí.