Randák vítězí u soudu nad Nagyovou. Kde se schovával Nečas?

Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně Martina Adámková se proti němu na místě odvolala. Kauzou se tak ještě bude zabývat pražský městský soud.

"Dokazováním bylo prokázáno, že se skutek stal, nicméně tento skutek není trestným činem, neboť nebyly naplněny všechny zákonné znaky žalovaného přečinu," odůvodnila dnešní verdikt soudkyně Dana Šindelářová. Zveřejnění odměn Nagyové podle ní nebylo ani přestupkem.

Žalobci tvrdí, že Pikorová, která pracovala jako asistentka Nagyové a mimo jiné přebírala její výplatní pásky, dala v roce 2011 dvě z těchto pásek členovi správní rady protikorupčního fondu Randákovi za účelem jejich zveřejnění v médiích. Randák údajně dokumenty předal internetovému deníku Insider, který je loni v lednu zveřejnil. Obžalovaní tak prý závažným způsobem zasáhli do soukromí a osobního života Nagyové.

Podle státní zástupkyně prokazuje vinu Randáka a Pikorové především policejní výpověď samotné Nagyové. Žena v ní uvedla, že po zveřejnění svých výplatních pásek zaznamenala citelnou změnu v chování svého okolí. Dostávala prý také anonymní e-maily a její dcery špatně snášely matčiny karikatury v novinách. Pikorovou Nagyová označila za jedinou osobu, která měla přístup k jejím páskám. Při červencové výpovědi před soudem už však Nagyová, kterou tehdy eskorta přivezla z vazby, odpovídala na otázky většinou jen "nevzpomínám si" nebo "už nevím". Zdůraznila, že oznamovatelem trestného činu nebyla ona, ale úřad vlády, a že ona sama nepožaduje žádnou finanční kompenzaci.

Nečas je sám o sobě už postižen dost

Státní zástupkyně v dnešní závěrečné řeči oběma navrhla uložení "výchovného" trestu při spodní hranici sazby, která činí jeden až pět let. "Jsem spokojený s tím, že soud rozhodl, jak rozhodl. Jsem trochu udiven z z odvolání státní zástupkyně, mám takový pocit, že jednala z něčího pokynu," řekl novinářům po vynesení rozsudku Randák, který svou vinu od počátku odmítá. Minulé vedení úřadu vlády nechtělo platy svých zaměstnanců zveřejňovat, a to navzdory opakovaným dotazům ze strany médií, která upozorňovala na nestandardní výši odměn Nagyové a spekulovala o jejím mileneckém vztahu s ženatým premiérem Nečasem. Nečas tehdy vztah popíral, po pádu vlády se ale rozvedl a s Nagyovou se nedávno oženil. K soudu dnes nepřišel, ačkoliv byl předvolán jako svědek. Omluvil se kvůli pracovní neschopnosti.

"Přijde mi dost nefér ze strany kohokoliv se do něj příliš trefovat, protože myslím, že člověk, který nechá nezákonně sledovat svého životního partnera, je sám o sobě už postižen dost," komentoval to Randák. "Navíc sňatek s paní Nagyovou celou tu záležitost ještě umocnil a vyhrotil. Takže myslím si, že on si užije svoje," dodal.

Zveřejnění platů šokovalo Česko

Úřad vlády nakonec v srpnu zveřejnil platy a odměny bývalého vedení úřadu. Podle vedoucího Úřadu Radka Augustina chtěla vláda předeším transparentně ukázat, jak bylo nakládáno s veřejnými prostředky. "Vrcholní státní zaměstnanci musejí počítat s tím, že jejich plat podléhá zvýšené kontrole a není možné donekonečna tajit, jakou mzdu za svou práci dostávají," uvedl na vládním webu.

Nagyová dostávala každý rok statisícové odměny. V roce 2011 dokonce získala nejvyšší odměnu ze všech vedoucích pracovníků úřadu, když dostala k platu 1 220 000 korun. Průměrně si tedy v roce 2011 měsíčně vydělala 185 000 korun a brala tak více než premiér. Jeho plat je daný zákonem a činí zhruba 169 000 korun měsíčně včetně náhrad. Na odměnách si od roku 2010 výrazně polepšil i vedoucí Úřadu vlády. Zatímco v roce 2010 dostal roční odměnu ve výši 465 tisíc korun, v roce 2012 si přilepšil na 1 659 000 korun.

Odměny a platy vysoce postavených státních úředníků samozřejmě musejí být veřejně dostupné a v naprosté většině zemí tomu také tak je. "Například existuje jeden server britské vlády, kde si ve struktuře veřejné správy najdete například šéfa sekretariátu britského premiéra a tam zjistíte, jaký má roční plat...," řekl Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti v rozhovoru pro ČT24.

Na námitku, že výši platu lze pokládat za soukromý údaj podléhající ochraně, Kužílek v rozhovoru pro ČT24 namítl: "U veřejné sféry, kde se vynakládají veřejné peníze je ochrana osobních údajů nepatrná. Týká se jen těch nejnižších kategorií."

Zároveň ale připomněl, že ne ve všech zemích se lze k těmto údajům dostat tak snadno jako ve Velké Británii. "Určitý problém by byl nejspíš v Rakousku nebo v Německu. Pak také existují různé techniky zveřejňování, zejména zpřístupňování těchto údajů ve škálách – částky se pak zveřejňují v určitém rozpětí," podotkl Kužílek.