Po operaci očí skoro nic nevidí. Není to naše vina, tvrdí lékaři

"Pořád mám dojem, jako bych měla před pravým okem clonu. Bolí mne hlava, bolí mne za očima a hlavě pod očními oblouky." Tak popisuje své běžné pocity paní Jaroslava Mould po zákroku v nemocnici v Litomyšli. Vidí opravdu špatně - její obraz je trojitý, neostrý a postavy jsou jakoby v mlze.

Sedmapadesátiletá Jaroslava Mould neměla v životě štěstí - nejdřív bojovala s rakovinu prsu, pak měla vážnou autonehodu. Nechtěla nosit brýle, jediným řešením byla operace. Od té už ale nevidí svět tak jako dřív. Případ řešil soud a nakonec přiznal ženě osmdesátitisícové odškodné. Podle nemocnice ale její lékaři nepochybili. "Operace proběhla dobře, bohužel, nesedly čočky, které byly voperované a v tuto chvíli odpovídá zdravotnické zařízení," brání se ředitel Nemocnice Litomyšl Libor Vylíčil.

Podle právního zástupce má žena nárok na mnohem vyšší odškodné. Není schopná si totiž najít práci. "S tímto zrakovým postižením a jejím středoškolským zaměřením, kde se předpokládá administrativa, tak rozhodně není," potvrzuje její právní zástupce Zdeněk Poštulka.

Tím příběh ale nekončí. Paní Mould navštívila největší nemocnice v zemi. Další operace, která by jí oči uzdravila, je podle lékařů velký risk. "Řekli, že se do toho nikdo nepustí, že bych mohla oslepnout a já se taky toho bojím," zoufá si paní Mould. Žena tvrdí, že vidí stále hůř. Zatím se nenašel nikdo, kdo by jí dal alespoň naději.