Česko dostalo vysvědčení. Podívejte se, za co padaly čtyřky

Změny na politické scéně, prezidentské a parlamentní volby roku 2013 přinesly veřejnosti více optimismu v pohlednu na hodnocení loňského roku. Přesto jedničky či dvojky přisuzuje i těm nejlépe hodnoceným oblastem přibližně třetina obyvatel.

Občané velmi dobře hodnotí práci obecních a městských úřadů, relativně spokojeni jsou s činností krajů, zajištěním občanských svobod, kvalitou zdravotní péče a možností uplatnění vlastních schopností.

V okruhu „průměrných známek" je také hodnocení vyřizování záležitostí na úřadech, stav životního prostředí a situace ve školství, péče o bezpečnost občanů, práce bývalého premiéra Jiřího Rusnoka a jeho vlády, práce prezidenta Zemana a rozvoj demokracie.

Významné zlepšení v hodnocení jsme zaznamenali především v práci premiéra a v hodnocení činnosti vlády J. Rusnoka. Jedná se o výrazné zlepšení hodnocení ve srovnání s hodnocením předchozího premiéra P. Nečase a jeho vlády ke konci jejího funkčního období. Hodnocení práce premiéra se tak vrátilo na úroveň dlouhodobého průměru, činnosti vlády dokonce k nejlépe hodnoceným obdobím. Při pohledu na dlouhodobou časovou řadu hodnocení práce premiérů a činností jejich vlád jsou jasně vidět tři nejlépe hodnocení premiéři: Jan Fischer (za rok 2009), Jiří Paroubek (za rok 2005) a Miloš Zeman (za rok 2002).

První rok působení Miloše Zemana občané hodnotí průměrnou školní známkou 3,3. Je to ale lepší hodnocení, než získal jeho předchůdce Václav Klaus v posledním roce svého funkčního období. Hodnocení práce prezidenta Klause bylo jinak po celou dobu obou jeho funkčních období na vysoké úrovni, výrazně pokleslo až na historické minimum v posledním roce jeho mandátu (2012). Tento propad lze zřejmě přičíst jeho kontroverznímu kroku s udělením amnestií, které vyhlásil v novoročním projevu, tedy čerstvě před sběrem dat pro výzkum v lednu 2013.

A v čem se Česku nevede?

Průměrné známky 3,5 a horší dostaly od občanů vyhlídky do budoucna, možnost dovolat se práva u soudu, špatně jsou hodnoceny vztahy mezi lidmi, morálka a péče o duchovní hodnoty, práce parlamentu a také možnost ovlivňovat veřejné dění.

V sestupu k průměrné čtyřce pokračuje sociální sféra (sociální jistoty a podmínky života mladých rodin), vnitropolitická situace, činnost politických stran a poctivost v podnikání. Relativně nejhůře jsou dlouhodobě hodnoceny podmínky života seniorů a výsledky privatizace.