Romština je na vymření, v Česku nepatří do kulturního dědictví

"Romská kultura a jazyk nejsou dodnes plně přijímány většinovou společností jako plnohodnotná součást kulturního dědictví ČR," uvádí poslední vládní zpráva. Podle ní uchování a rozvoj romské kultury a řeči "ohrožuje pokračující akulturace a jazyková asimilace". Projevuje se hlavně u mladých Romů.

Jenom romštinu považovalo podle sčítání za svou mateřštinu 4919 lidí. Pro 33.351 osob byly mateřským jazykem romština s češtinou, pro 2100 lidí pak romština se slovenštinou. Celkem romštinu jako mateřštinu zmínilo 41.087 osob.

Romisté z filozofické fakulty Univerzity Karlovy mapovali před několika lety znalosti romštiny u téměř tisícovky dětí od deseti do 17 let. Zjistili, že dobře romsky umí jen asi třetina z nich. Podle autorů výzkum ukázal, že Romové v Česku přecházejí od romštiny k češtině. Děti se romsky učí hlavně od vrstevníků a od starších příbuzných, doma se ale mluvívá česky. Většinou se pak romskou řeč začnou učit až samy v dospělosti. Podle autorů výzkumu se navíc málo oceňuje to, že mnozí Romové jsou bilingvální.

Posílit romství a důležitost romské kultury má podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) právě i Mezinárodní den Romů. "Má kromě jiného připomínat Romům samotným i společnostem, v nichž žijí, význam romských hodnot, identity - takzvaný romipen neboli romství, kultury, ale v posledních desetiletích také to, že jen společně můžeme vytvářet prostor pro porozumění a soužití nás všech," uvedl.

Školy mohou romštinu nabízet jako volitelný, nebo nepovinný předmět. Zájemci o romský jazyk najdou minikurz i na internetu.

Psali jsme: Olašští Romové si zvolili krále. Chce vytvořit "vládu", bude i soudit Romy i ministerstvo naštval novinář slovy o sociálních dávkách  

Romština je novoindický jazyk, patří do rodiny indoevropských jazyků. Nemá jen jednu podobu, na různých místech se liší. Zhruba čtyři pětiny Romů v Česku užívají východoslovenské nářečí jednoho z romských dialektů. Většina českých Romů totiž za druhé světové války zahynula v koncentračních táborech a v poválečném období přišli do země Romové ze Slovenska.

Podle mluvčí ministra pro lidská práva Jarmily Balážové se tak pozůstalí potomci českých Romů neměli jazyk od koho naučit. "Z moravských Romů část nemluvila romsky vůbec. My a mnoho mých romských spolužáků jsme sice rozuměli, ale také jsme se museli řeč pak učit. Romština je historický a velmi těžký jazyk, ještě těžší než čeština," poznamenala.

V romské komunitě se před pár lety vedla debata o tom, zda by se romština neměla uzákonit jako další oficiální řeč. "Tíhla k tomu jen malá skupina. Všichni by ale přivítali, aby se v ostatních předmětech jako český jazyk a literatura či dějepis víc zmiňovala romská historie a romská řeč. Poznání by mohlo pomoci všem," míní mluvčí.