Česko si připomíná řádění nacistů v Ploštině: Bohužel se zapomíná, podotkl Sobotka

"Je to důležité proto, abychom udržovali národní paměť, abychom nezapomínali na to, co se v naší zemi v minulosti ve skutečnosti odehrávalo. V minulosti jsme si užili dost snah o přepisování historie. Mám na mysli to, co se odehrávalo před rokem 1989. Teď je tady ale riziko možná ještě větší. Historie se sice snad už nepřepisuje, ale bohužel se zapomíná," uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).

"Mladá generace tyto hrůzy nezažila. Měli bychom si je pořád připomínat, abychom nezapomněli, co všechno se může stát," doplnil Tomáš Zicha, starosta obce Drnovice, v jejímž katastrálním území se Ploština nachází.

Podle místopředsedy Sněmovny Petra Gazdíka (STAN) jsou hrůzy z konce války na Ploštině, ale i v Prlově, na Vařákových pasekách či v Juříčkově mlýně v Leskovci mementem toho, že "před zlem není nikdy možné zavírat oči".

"Nejde to zapomenout, bylo to hrozné," řekla ČTK pamětnice události, pětaosmdesátiletá Božena Húšťová, které tehdy bylo 16 let. Při masakru přišla o bratra, kterého spolu s dalšími muži nacisté zaživa upálili. Sama tehdy vyvázla, když ji z hořícího domu pustil důstojník SS. "Bylo tady 400 Němců a 50 psovodů. Někteří lidé mi v muzeu říkají, že partyzáni měli osadu bránit. Jenže jich bylo jen kolem 30, nic by neudělali," vzpomínala Húšťová.

Největším partyzánským útvarem na našem území během druhé světové války byla brigáda Jana Žižky z Trocnova, které až do své smrti v listopadu 1944 velel slovenský partyzán Ján Ušiak. Mimo jiné působila tato partyzánská brigáda v okolí Zlína a Vizovic.

Akce partyzánských oddílů se zaměřovaly především na sabotáže - partyzáni ničili mosty, železnice a přepadali menší vojenské oddíly. Přístřeší, jídlo, ošacení a zdravotní pomoc jim poskytovali obyvatelé odlehlých osad. Mnozí z nich se po boku partyzánů zapojili i do jejich odbojové činnosti. Těsně před koncem války, dne 19. dubna 1945, byla speciálním SS komandem a protipartizánskou jednotkou "Josef", jíž velel Werner Tutter, vypálena pasekářská osada Ploština na Vizovicku, jejíž obyvatelé od Vánoc 1944 členy jednoho z oddílů partyzánské brigády Jana Žižky podporovali, uvedl Rozhlas.cz.

Přestože dodnes celé okolnosti zůstávají nejasné, ví se, že o život tenkrát přišlo dvacet čtyři lidí. Chalupy a jiná stavení lehly popelem. V jednom z nich navíc nacisté zaživa upálili deset Čechů. Na tomto místě dnes stojí kaplička.

Událost je v Ploštině a okolí totiž stále živá. Spousta lidí z vesnic jako Újezd, Loučka či Drnovice zabité znala – v mnoha případech se jednalo přímo o jejich příbuzné nebo přátele. "Nikdo nečekal, že by se něco takového mohlo stát," vzpomíná starosta Drnovic Tomáš Zicha.