Zoufalá starostka bojovala se státem 11 let, Ústavní soud se zhrozil

Soudkyně zpravodajka Ivana Janů označila kauzu Minaříkové za mimořádný případ, kde tabulkové odškodnění neodpovídá způsobené újmě. "Při odškodňování takového případu je nutno přihlédnout ke všem okolnostem, zejména k tomu, čím byla stěžovatelka před tím omylem státu v trestním stíhání a čím zůstala po jeho ukončení," řekla novinářům Janů.

Minaříková byla před stíháním bezúhonná a veřejně činná, působila jako starostka a ředitelka základní školy. V červnu 1999 ji zadržela policie přímo ve škole. V cele zůstala dva dny. Důvodem bylo údajné zneužití pravomoci veřejného činitele, poškozování cizích práv a zpronevěra. Následovalo tříleté přípravné řízení a potom proces, který skončil až v roce 2010 pravomocným zproštěním obžaloby v plném rozsahu.

Ústavní soud výslovně neuvedl, jaké odškodnění by považoval za adekvátní. Každopádně by mělo být vyšší. "Stát tím, že to odškodnil tak, jak si myslel, podle tabulek, které vydal Nejvyšší soud, tak to považoval za vyrovnaný dluh. Ústavní soud se na to tak nedívá, protože přihlíží k tomu, co to takovému člověku přinese, jeho rodině, integritě, osobní cti," řekla Janů.

Minaříková požádala ministerstvo spravedlnosti o odškodnění pět milionů korun, úřad jí ale poskytl pouze 109.000 korun. Dalších 203.000 korun jí na základě žaloby přiznaly soudy. V ústavní stížnosti žena zdůraznila, že trestní řízení trvalo nepřiměřeně dlouho, přičemž ona sama k průtahům nijak nepřispěla. Poukázala na negativní reakce okolí, které musela celou dobu snášet, i na vysoké náklady na obhajobu. Hrozba vysokého trestu vězení zanechala stopy na jejím zdraví, stejně jako "vláčení médii". Musela se také přestěhovat.

Původní obžaloba Minaříkovou vinila ze zadávání údajně nevýhodných zakázek v letech 1994 až 1998 bez souhlasu zastupitelstva, poskytování neoprávněných výhod společnostem, k jejichž zástupcům měla osobní vztah, a dalších pochybení. Dnešního vyhlášení nálezu ÚS se Minaříková nezúčastnila.