Rok od narození paterčat: Lidé si myslí, že mám díky dětem miliony, říká matka

Praha - Narození dvojčat či dokonce trojčat není už v poslední době v České republice velkou zvláštností, podobné případy přibývaly i kvůli stále častějšímu umělému oplodnění. Loňský případ, kdy třiadvacetiletá Alexandra Kiňová přivedla na svět zároveň dětí rovnou pět, ale zaslouženě vzbudil pozornost. Také díky tomu, že v jejím případě byly děti počaty přirozeně. Čtyři chlapci a jedna holčička se narodili 2. června 2013 císařským řezem v pražské podolské porodnici.

Při prvních vyšetřeních to přitom podle matky vypadalo, že k pětiletému synovi přibudou "obyčejná" dvojčata. Při následných prohlídkách ale lékař objevil další plody a loni 29. března se překvapená žena dozvěděla, bude mít dokonce pět dětí. "Bála jsem se jít na další ultrazvuk. Říkala jsem si: Co když mi tam najdou další hlavičku?," vzpomínala nedávno Kiňová.

Děti přišly na svět v sedmém měsíci těhotenství, císařským řezem během pouhých pěti minut krátce po sedmé hodině ráno. Kluci dostali jména Michael, Alex (ti dva jsou jednovaječná dvojčata), Martin a Deniel, jedinou holčičku pojmenovali rodiče Tereza. "Když jsem jí řekl, že jsou to čtyři kluci a jedna holčička, řekla jen - ty vado. Chtěla víc holčiček, ale oba jsme hrozně šťastní, že jsou v pořádku," popsal reakci Kiňové její druh a otec dětí Antonín Kreščen.

Narození prvních českých paterčat ale nevyvolalo jen pozitivní reakce. Hlavně kvůli jejich romskému původu, sociálním dávkám, sponzorským darům a další pomoci, jež rodina dostává. Na internetových diskusích se objevila řada nenávistných výroků, rodina i město proto například tajily termín návratu z porodnice. Přímé ohrožení nebo motivované fyzické útoky neštěstí policie nezaznamenala, mladá matka se ale přes velký zájem médií o paterčata poměrně dlouho držela v ústraní.

"Lidé si myslí, že mám díky dětem miliony. Jenže s penězi jsme na tom bídně. Já jsem si tolik dětí určitě neplánovala," svěřila se až letos v březnu novinářům matka, která se podle svých slov cítila být rasově motivovanými slovními útoky ponížená. "Naposledy přišel negativní e-mail, když bylo dětem půl roku. Ale od té doby je klid, jen hezké reakce," dodala ale Kiňová.

Rodina má - podobně jako každá, kde se narodí alespoň trojčata - do tří let dětí nárok na jednu pečovatelku. Paterčata mají pomocnice dvě, protože Milovice jim hradí jednu chůvu navíc. Ženy (celkem se jich u dětí střídá devět) pomáhají od pondělí do pátku, o víkendu se Alexandra Kiňová musí o paterčata postarat sama.

Co je to vícečetné těhotenství?

Jedná se o stav, kdy se v děloze současně vyvíjí a posléze i rodí více plodů. Může se jednat o dvojčata (gemini), trojčata (trigemini), atd. Výskyt dvojčat a trojčat je přibližně 1:80/2, ale počet vícečetných těhotenství v současné době značně stoupá díky metodám umělého oplodnění. Vícečetné těhotenství je vázané geneticky (přenos přes ženskou linii) a rasově podmíněné, tzn. že se dvojčata častěji rodí černochům a naopak nejméně asijským rasám. U ženy, která už porodila dvojčata, je 10x vyšší pravděpodobnost, že opět bude mít vícečetné těhotenství.

Od 6. týdne těhotenství, tzn. přibližně 25 - 30 dní po oplodnění lze zjistit vícečetné těhotenství ultrazvukem. Odlišení jedno a dvouvaječných dvojčat je nejlépe možné do konce I. trimestru. Vícečetné těhotenství lze ale zjistit i při vyšetření hormonálních hladin, konkrétně těhotenského hormonu hCG, kterého hodnoty jsou podle počtu plodů násobně větší než u jednočetného těhotenství. Při zevním gynekologickém vyšetření je patrna nadměrná velikost dělohy. Poslechem ozev zaznamenáme v pozdějším stádiu těhotenství dvoje srdeční ozvy, informuje babyonline.cz.

Děloha i anatomické poměry u ženy jsou přizpůsobeny pro vývoj jednoho plodu, proto je vícečetné těhotenství spojeno s větší zátěží pro ženu s možnými komplikacemi pro matku i pro plody. Tato těhotenství jsou vedena jako riziková. Častěji dochází k nadměrnému těhotenskému zvracení, potratům či předčasným porodům, preeklampsii (těhotenská nemoc spojena s vysokým tlakem, otoky a odpady bílkovin v moči).

Nadměrně zvětšená děloha vede k tlaku na bránici a následným zažívacím i dechovým potížím. Páteř se zvýšeně prohýbá a je velmi namáhána, což vede k bolestem zad. Tlakem velké dělohy na cévy v malé pánvi vznikají ve větší míře otoky dolních končetin, zevního genitálu i malé pánve a křečové žíly.

Související

Více souvisejících

porody Romové děti

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy