Solární podvod, tvrdí policie. Soud s šéfkou ERÚ Vitáskovou začíná

Vitásková je jednou z deseti obžalovaných v kauze udělení licence solárním elektrárnám Saša-Sun a Zdeněk-Sun v Chomutově. Hrozí jí až 12 let vězení, a to především proto, že zamezila řízení, v němž mohl ERÚ obě licence odebrat. 

"My bychom byli opravdu rádi, aby tuto záležitost rozhodl soud, protože ať rozhodneme (ERÚ) jakkoli, vždy budeme biti," řekla dnes Vitásková ČTK. Její výslech má soud naplánován na středu.

Předsedkyně ERÚ zdůraznila, že pokud úřad nezakročí, stanou před soudem jeho představitelé za údajné pochybení, a to bez ohledu na to, že s údajnými nepravdivými informacemi a podklady, které byly pro vydání licencí použity, neměli nic společného.

Pokud by ale ERÚ odebral licence a pak se ukázalo, že byly uděleny v souladu se zákonem, majitelé obou elektráren by se potýkali se svými investory a věřiteli. Následně by patrně podali žalobu na stát, na němž by se domáhali ušlého zisku. Proto chce počkat Vitásková na verdikt brněnského soudu. Pokud odhalí pochybení, lze podle ní řízení o licencích zahájit.

Majitelé solárních elektráren, kteří získali licenci pro jejich provoz do konce roku 2010, měli garantovanou cenu 12.150 korun za megawatthodinu elektrické energie dodané do veřejné sítě. Od ledna 2011 se výkupní podmínky zásadně změnily; za megawatthodinu je držitelům licence, kteří ji dostali až po roce 2010, vypláceno jen 5500 korun. Obě částky jsou garantované na dobu 20 let. Všichni podnikatelé, kteří se v roce 2010 pustili do stavby solárních elektráren v ČR, proto spěchali, aby dostali licenci pro provoz těchto zařízení ještě do konce roku 2010.

Stejné to bylo i v případě elektráren Saša-Sun a Zdeněk-Sun, jejichž majiteli jsou synové známého podnikatele Zdeňka Zemka - Alexandr a Zdeněk. Revizní technik firmy Actherm servis, která od nich energii odebírá, Vladimír Čimpera, oběma zařízením dal koncem roku 2010 revizní správu o funkčnosti elektrické instalace v elektrárnách, i když areály ještě nebyly dostavěné. Dnes u soudu řekl, že se zabýval jen elektroinstalací areálů, nikoli tím, zda jsou v nich solární panely a zda jsou zařízení funkční.

Začalo to nenápadně

Před šedesáti lety, 25. dubna 1954, představili zástupci amerických Bellových laboratoří světu první prakticky využitelný fotovoltaický článek na bázi křemíku. Drobná polovodičová součástka po dalších letech vývoje nastartovala masovou výrobu elektřiny ze slunečních paprsků. Kromě malé účinnosti trpěly fotovoltaické články zpočátku také vysokou cenou, která bránila jejich komerčnímu využití. O další vývoj se zasloužil kosmický program, který panely využil k napájení satelitů. První družicí s fotovoltaickými články byl v roce 1958 americký Vanguard I.

Účinnost fotovoltaických článků však postupem času rostla. Na počátku 60. let minulého století dosahovaly špičkové články čtrnáctiprocentní efektivity. V polovině 80. let už to bylo kolem 20 procent a dnes víc než 40 procent.

Podle údajů Evropské fotovoltaické průmyslové asociace (EPIA) činil loni celosvětový instalovaný výkon fotoelektrických elektráren 136,697 megawattů (MW). To je téměř třetina instalovaného výkonu jaderných elektráren, uvedla iprima.cz.

Solární elektrárny jsou vhodné pouze do oblastí s velkou intenzitou slunečního svitu a počtem slunečních dní, kde není příliš znečištěná atmosféra. Například tam, kde dochází ke střídání polárního dne a noci nebo kde často sněží, se solární elektrárny vůbec nehodí. Pro výrobu energie ze slunce totiž platí přímá úměra: čím více světla dopadne na solární panel, tím více energie se vyrobí.

Průměrná účinnost solárních panelů je pouze cca 12 %, jejich výhodou je však přímá přeměna slunečního záření na elektřinu bez dalších provozních ztrát způsobených mechanickým a tepelným mezistupněm jako v případě elektráren, kde jsou turbíny a generátory. Nevýhodou je prozatím energeticky a finančně náročná výroba panelů, potřeba velkého počtu článků, a tudíž i dlouhá doba návratnosti investice. Vývoj jde však tak rychle kupředu, že návratnost energie vložené do výroby fotovoltaických článků přestane být časem diskutabilní.

V ČR je průměrná hodnota roční sumy globálního záření cca 1 080 kWh/m². To znamená, že 1 m² fotovoltaického panelu dodá až 130 kWh elektrické energie ročně. Pokud však nejsou sluneční elektrárny využívány dostatečně, mohou spotřebovat více energie na svoji výrobu, než během své životnosti vyprodukují. Existence a provoz jednoho fotovoltaického panelu tak může paradoxně životnímu prostředí více uškodit než prospět, dodává vitejtenazemi.cz.