Další napětí v ÚSTR: Bývalá šéfka rady vyzvala kolegy k rezignaci

"Rada ani vedení ústavu nepodniknou nic, co by odporovalo platným normám," prohlásila mimo jiné Benešová na veřejném slyšení v Senátu k situaci v ústavu. Loňské odvolání nynějšího ministra kultury Daniela Hermana z čela ústavu nicméně soud označil za protiprávní, stejně jako výpověď někdejšímu Hermanovu náměstkovi Eduardu Stehlíkovi, uvedla Kavalírová.

"Domnívám se, že činnost mých kolegů je v rozporu s posláním ústavu," řekla bývalá předsedkyně a současná členka rady ÚSTR Kavalírová. Proto je požádala, aby "zvážili své setrvání v radě ústavu". Pouze šéfka jediné ze čtyř odborových organizací v ÚSTR Stanislava Vodičková se za radu ústavu postavila.

Pro výměnu rady ústavu se vyslovil i bývalý předseda vědecké rady ústavu Adrian Portmann a člen této rady Vilém Prečan. Podle něhož současná rada ÚSTR není schopna reformovat ústav žádoucím směrem. Rada ústavu, jejíž členy vybírá Senát, volí a odvolává ředitele ÚSTR, schvaluje jeho vnitřní předpisy a plán činnosti.

Kavalírová poukazovala také na to, že po Hermanově odvolání vědecká rada (druhá rada v ÚSTR) ústavu na protest rezignovala a že v nové je pět bývalých členů KSČ. Benešová hájila odvolání Hermana jako logický krok, neboť se k obměněné radě stavěl stejně jako další členové bývalého vedení "s neochotou a nepřátelsky".

"ÚSTR má za sebou natolik dramatický rozvoj, že by měl vzniknout specializovaný ústav pro studium jeho historie. Klíčem k pochopení bude dílo Franze Kafky a Alberta Camuse, coby opora pro studium absurdity. Zatím nejzajímavějším výsledkem existence ústavu je zjištění, že ani čtvrt století od pádu komunismu nemáme na to, zabývat se svou minulostí," uvedl ve svém komentáři pro iHned.cz sociolog Stanislav Biler.

"Možná by se Češi byli schopni shodnout na pojetí Ústavu pro studium husitství, nicméně i zde by nejspíš brzy došlo k levicově-pravicové roztržce, protože by nebylo jasné, zda byl Žižka předobrazem bojovníků proti diktátu Bruselu, nebo spíše zběsilým maoistou, bojujícím za práva chalupářů," míní sociolog.

"V souvislosti s ÚSTR se největší spory vedou o pojetí období komunismu/socialismu, byť české dějiny nejsou jasné ani při pohledu na vyhnání Němců nebo období protektorátu (rovněž téma ústavu), čehož jsme byli naposledy svědky během volby prezidenta nebo při vyjádření ministryně Heleny Válkové, že Češi za protektorátu ani moc netrpěli," tvrdí Biler.

A pro iHned.cz uzavírá: "Debata o pojetí socialismu se pak v zásadě polarizuje kolem otázky, zda je pro pochopení tohoto období podstatnější studium StB (pravice), nebo spíše rozvoj MHD (levice). Problémem není, který z těchto přístupů má převážit, problémem je, že se tato otázka vůbec nastoluje a dopředu svazuje ruce jakémukoli pokusu o nezávislé bádání."