V Praze vyrostla zeď Otce vlasti, má inspirovat Čechy k velkým cílům

Až do července tu mohou lidé popustit uzdu své fantazii a na tabuli napsat, čeho by chtěli v životě dosáhnout. 

"Chtěli bychom, aby jeho hodnoty a činy inspirovaly občany k odvážným cílům. Každý má nějaký sen a prvním krokem k jeho uskutečnění může být to, že ho veřejně deklaruje. Nemusí to být zrovna nová katedrála, ale vyplatí se mířit vysoko," řekl ČTK o smyslu akce její iniciátor Ondřej Chrást ze spolku Otec vlasti Karel IV. 

Instalace zdi zahájila odpočítávání 700 dní, které zbývají do jubilea narození jedné z nejvýznamnějších osobností českých dějin v květnu 2016. Mezi těmi, kteří zeď odhalili, byla členka národní komise pro tyto oslavy, ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová a starostka Prahy 2 Jana Černochová, která projekt podporuje. 

"Zeď Otce vlasti zůstane na Karlově náměstí do 12. července, popsaná tabule bude vždy vyfotografována a smazána, aby bylo místo na další zápisy. Pak bude putovat po desítkách měst a obcí, které si mohou vytvořit i vlastní zeď a organizovat vlastní akce," podotkl Chrást. 

Jako vladař se Karel IV. choval většinou racionálně a cílevědomě, nezřídka s potřebnou dávkou lsti - ve vlastní rodině se ale choval dosti odlišně: především pak nepřiměřeně zbožňoval svého prvorozeného syna Václava, snad i proto, že tento dědic jeho trůnu (v roce 1376 ho Karel prosazuje na trůn římského krále) přišel na svět až po dvou dcerách.

Karel IV. byl velkým vzdělancem - dodnes je znám jeho vlastnoručně sepsaný životopis "Vita Caroli", v němž jsou vylíčena velmi živě jeho dobrodružství v severní Itálii na počátku třicátých let čtrnáctého století. Životopis je nakonec doveden až k roku 1340. Karel IV. taky "Život svatého Václava" a řadu teologických a právních spisů, všechny latinsky. Za své vlády též podporuje dějepisectví ve snaze oslavit svoji vládu, ale též její přemyslovské kořeny.

Co se týče osobního života, Karel IV. byl celkem čtyřikrát ženat - poprvé s Blankou z Valois, s níž měl dvě dcery, Markétu a Kateřinu, podruhé s Annou Falckou, s níž měl syna Václava, svého následníka. Třetí Karlovou ženou se pak stala Anna Svídnická, která mu porodila Alžbětu a Václava, a čtvrtou pak Alžběta (Eliška) Pomořanská, se kterou měl Annu, Zikmunda, Jana Zhořeleckého, Karla, Markétu a Jindřicha. Eliška Pomořanská dle legendy dokazála lámat železo vlastníma rukama (viz muzikál Noc na Karlštejně, kde si královnu zahrála Jana Brejchová).

Karel IV. se stal českým králem po smrti svého otce Jana Lucemburského. V roce 1347 byl korunován spolu s první manželkou Blankou z Valois. Pro tuto příležitost nechal vyrobit královskou Svatováclavskou korunu. Ta pobyla nějakou dobu na Karlštejně, dnes je v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.

Sedm představitelů veřejného života České republiky má po jednom klíči ke komnatě, ve které je uložena. Někteří z nich musí k otevření zámku pokleknout. Koruna je vyrobena z čtyřiadvaceti karátového zlata a váží půl třetího kila. Zdobí ji devatenáct safírů, čtyřiačtyřicet spinelů, rubín, třicet smaragdů a dvacet perel. I kdyby byl klenot prodejný, cenu by vám nevypočítali. Historická hodnota zdaleka převyšuje práci středověkých zlatníků s materiálem dohromady. Vyčíslitelná je cena repliky, uložené v karlštejnské klenotnici – přes milion korun, informuje hrad-karlstejn.com.