Průlom v léčbě leukemie? Lékaři hlásí nečekaný úspěch

"To, co teď vidíme, je průlom. Ukazuje se, že zhruba u 40 procent nemocných, kteří dlouhodobě dobře reagovali na biologickou léčbu, jde léky vysadit, aniž se tím choroba znovu nastartovala," uvedla lékařka.

Připomněla i přínos ekonomický - rok léčby jednoho pacienta stojí zdravotní pojišťovnu 720.000 Kč až 1,2 milionu korun. Také pro pacienty je nový přístup výhodný - nemusejí se už potýkat s vedlejšími nepříznivými účinky léků, jako jsou bolesti kloubů a svalů, otoky a únava, kvůli kterým u nich musela být léčba na čas přerušena, i s rizikem zhoršení nemoci.

Biologická léčba se v praxi užívá od roku 2001, byl to průlom proti dosavadní léčbě. Nevede ale k vyléčení, pacient ji musí mít trvale.

Nynější studie má ukázat, že biologická léčba dokáže určitou část pacientů zcela vyléčit. Nový přístup ověřili v roce 2007 ve Francii na stovce pacientů, po třech letech 39 procent bylo i bez léků v pořádku. Zjištění má na větším souboru pacientů potvrdit tříletá celoevropská studie. Začala v roce 2012 a celkem má zahrnout 500 pacientů. Dosud jich bylo zařazeno 260, přičemž z Česka celkem 53, a to z center v Praze, Brně, Hradci Králové, Plzni a Olomouci. Předběžné výsledky představili vědci minulý týden na hematoonkologickém sjezdu v Miláně - 40 procent pacientů ve studii bylo i bez léků zdravých.

Charakteristickým rysem chronické myeloidní leukémie je přítomnost tzv. philadelphského chromozomu. Chromozom je součást jádra buňky a jsou na něm uloženy jednotlivé geny (jedná se tedy o DNA).V buňce je chromozomů několik a při této leukémii je právě 22. chromozom zkrácen a jsou na něm spojeny dva geny, které jinak patří každý na jiný chromozom, takže když jsou spolu na jednom, dělají „neplechu", která spočívá v nadměrném množení leukemických buněk a také ve zvýšené odolnosti vůči jejich zániku, vysvětluje Vitalion.cz.

Nemocní mají obvykle výrazně vyšší počet bílých krvinek, až se krev stává více viskózní, zpomaluje se tok krve a mohou vznikat trombózy (nadměrné srážení krve). Jindy se může objevit i krvácení z nedostatku destiček, i když jejich počet bývá většinou normální ne-li vyšší. Leukemické buňky jsou však mnohem vyzrálejší než u akutní leukémie, proto je prognóza onemocnění o něco lepší.

Začátek nemoci může být nenápadný, takže se diagnóza leckdy stanoví na základě náhodného krevního obrazu. Jindy se leukémie projeví tlakem v levém podžebří a pocity plnosti v nadbřišku. To je způsobeno zvětšenou slezinou, kam se také dostávají leukemické buňky. Někdy může být slezina i zanícená a to se projeví krutou bolestí šířící se do levého ramene.

Z nespecifických příznaků mívají pacienti horečky, potí se, hubnou, někdy mají bolesti v kostech, což signalizuje zvýšené odbourávání kosti (osteoporóza) při expanzi leukemických buněk v kostní dřeni.

Pacienti jsou chudokrevní (anémie) z nedostatku červených krvinek a díky tomu jsou dušní – hůře se jim dýchá. Kromě toho se mohou vyskytnout infekční onemocnění, neurologické poruchy, například poruchy zraku.

Onemocnění probíhá bez léčby ve třech fázích – chronické (3–4 roky), akcelerované (1–1,5 let) a maligní (tzv. metamorfóza). Poslední přechází v akutní leukémii a trvá přibližně 3–6 měsíců.