Proč se Češi vykašlali na eurovolby? Čtěte závěry studie

Účast Čechů ve volbách do Evropského parlamentu byla letos rekordně nízká. Byla nejnižší v historii českých eurovoleb a navíc v rámci členských států byla česká účast po Slovensku druhá nejnižší. STEM se ve svém červnovém výzkumu zaměřil mimo jiné právě na příčiny, proč přišlo letos u nás k eurovolbám tak málo lidí.

Pokud se podíváme na to, kdy se lidé rozhodovali o své neúčasti u voleb do EP, je vidět, že nevoliči byli o své neúčasti přesvědčeni poměrně dlouho: během posledního týdne či posledních dní před volbami se rozhodla jen zhruba třetina nevoličů (30 %), čtvrtina nevoličů o své neúčasti věděla měsíc před volbami nebo ještě déle. Více než čtvrtina lidí (28 %) prohlásila, že nechodí k evropským volbám a další zhruba pětina (17 %) nechodí podle svých slov k žádným volbám.

Pokud srovnáme časové rozhodování nevoličů v předchozích volbách do EP v roce 2009 a nyní, ukázalo se, že se letos výrazně zvýšil podíl těch, kteří vůbec nechodí k volbám. Aby byla zajištěna srovnatelnost odpovědí nevoličů v obou průzkumech, nepočítali jsme s variantou odpovědi „k volbám do Evropského parlamentu nechodím", která byla do výzkumu zařazena až letos.

Ke květnovým volbám do EP nepřišli o něco častěji lidé mladšího středního věku (do 44 let), spíše lidé s nižší úrovní vzdělání (lidí se základním vzděláním nebo vyučených je v průměru populace 49 %, mezi nevoliči jich bylo 56 %; osob s VŠ vzděláním je v populaci 16 %, mezi nevoliči jich bylo 11 %). Z hlediska profesí byli mezi nevoliči častěji spíše manuálně pracující (dělnické profese) nebo lidé bez práce a občané středově politicky orientovaní. Lidé, kteří nebyli u eurovoleb, nebyli často ani u podzimních voleb do Poslanecké sněmovny a pokud by se příští týden hypoteticky konaly volby do PS, k volbám by šla zhruba třetina z nich (dvě třetiny lidí by nešly nebo nejsou rozhodnuti).

Co bylo příčinou nízké volební účasti především?

Nejčastější odpovědí lidí bylo, že neúčast je projevem nezájmu našich lidí o EU (pro více než tři čtvrtiny lidí to byla důležitá nebo zcela zásadní příčina). Ve zhruba stejné míře se však prosadily i další tři názory: lidé mají málo informací o činnosti našich europoslanců, nechápou, co nám členství v EU přináší a také nerozumí tomu, co Evropský parlament řeší. Více než polovina lidí má za to, že důležitou nebo zásadní příčinou nízké účasti byla média - nedokázala občanům vysvětlit důležitost těchto voleb.

Osoby kandidátů případně špatná volební kampaň – to byly podle většiny lidí pouze dílčí příčiny velké neúčasti u květnových voleb nebo toto občané vůbec nepociťují jako příčinu. Stejně tak názor, že příčinou nízké volební účasti byl dlouhodobý postoj bývalého prezidenta a ODS. Dvě třetiny veřejnosti se domnívají, že to, že by se lidé necítili Evropany, a proto nešli volit, nebylo vůbec příčinou nízké účasti nebo to bylo jen dílčím důvodem.

Lidé měli dále vybrat z devíti nabízených možných příčin nízké volební účasti pouze tu hlavní (na prvním a na druhém místě). Nejčastěji jsou uváděny odpovědi, že neúčast byla projevem nezájmu lidí o Evropskou unii, že lidé nerozumí tomu, co Evropský parlament řeší a že nechápou, jaké výhody nám členství v EU přináší. Občané dále také zmiňují, že mají málo informací o činnosti jimi zvolených českých zástupců v Evropském parlamentu.

Pořadí hlavních příčin mezi účastníky voleb a těmi, kteří se jich neúčastnili, se výrazně neliší. Nezájem lidí o EU byl silný argument nejčastěji pro ty, kteří se voleb nezúčastnili proto, že nechodí k volbám do EP. Lidé, kteří se rozhodli nejít k volbám až „na poslední chvíli", zdůvodňovali nízkou volební účast nejčastěji tím, že lidé nerozumí tomu, co Evropský parlament řeší. Častěji než ostatní také zmiňovali, že mají lidé málo informací o činnosti českých europoslanců.