Kdo nejlépe tipnul výsledky eurovoleb? Netradiční průzkumy se osvědčily

Společnost Herzmann s.r.o. uskutečnila ve dnech 9. - 13.5.2014 v rámci projektu Český volič poslední průzkum k tématu voleb do Evropského parlamentu. Pro výběr respondentů a dotazování byl využit tzv. smíšený model (mix model) kombinující telefonické a internetové dotazování. Celkem bylo ve dnech 9. - 13.5.2014 dotázáno 511 tzv. pravděpodobných voličů (likely voters) – 257 z nich telefonicky a 254 prostřednictvím on-line dotazníků. Jako pravděpodobní voliči byli klasifikováni lidé, kteří podle vlastního vyjádření často chodí k volbám, a kdyby se volby do EP konaly již tento víkend, rozhodně nebo spíše by se jich zúčastnili. Sběr dat zajišťovala agentura Data Collect s.r.o.

MF DNES uskutečnila ve dnech 19. – 23.5.2014 speciální volební anketu. Ve 14 městech vybraných jako typičtí „volební" představitelé krajů ČR bylo vždy dotazováno 50 – 100 osob. Výsldky pak byly váženy podle zastoupení jednotlivých krajů v souboru potenciálních voličů ČR. Získaná data označila MFD za prognózu volebního výsledku.

Volební prognóza MF DNES, která díky svému načasování mohla zachytit i změny voličského chování na poslední chvíli (tzv. last minute swing), které tentokrát zřejmě znamenaly především rozhodnutí nevolit, dosáhla vynikající míry shody se skutečným výsledkem voleb. Jen ve dvou případech činila odchylka prognózy více než 2 procentní body (nadhodnocen byl výsledek TOP 09 s STAN, ještě o poznání více pak ČSSD), ve třech případech byla odchylka v rozmezí 1 – 2 procentních bodů (mírně přeceněná byla ODS, mírně podceněny naopak Piráti a Úsvit). Střední kvadratická odchylka 10 zveřejněných odhadů pro konkrétní strany a hnutí činila pouhých 1,59.

Volební model společností Herzmann a Data Collect podceňoval 10 dnů před termínem voleb skutečný výsledek především u KDU-ČSL (o více než 5 procentních bodů) a přeceňoval Úsvit (o více než 4 procentní body) a ANO 2011 (o více než 3 procentní body). Odchylky v rozmezí 1 – 2 procentních bodů zaznamenal model u KSČM a Zelených, které mírně přecenil, a také v případě TOP 09 a STAN i ČSSD, které mírně podcenil. Střední kvadratická odchylka 12 zveřejněných hodnot pro konkrétní strany a hnutí činila 5,97 – to je vzhledem k odstupu šetření od skutečného termínu voleb a extrémně nízké účasti možno považovat za slušný výsledek.

Tři agentury využily před volbami do EP své standardní výzkumné postupy. CVVM a STEM zveřejnily pouze stranické preference. Pokud jejich údaje pro analytické potřeby proporčně přepočteme na volební model, zjistíme, že střední kvadratická odchylka za 10 zveřejněných stran a hnutí činí u CVVM 32,69, v případě dubnového průzkumu STEM pak daleko přijatelnějších 17,63. Volební model SANEP nabídl hodnoty pro 12 stran a hnutí, jejich střední kvadratická odchylka činí 23,57.