KGB důkladně sledovala vztahy mezi komunistickými špičkami ČSSR

V únoru 1973 například putovala z Prahy do Moskvy informace, podle které si Miloš Jakeš, tehdy předseda Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, v prosinci předchozího roku postěžoval, že se mu špatně pracuje. Tehdejší generální tajemník Gustáv Husák totiž podle něj v ústředním výboru KSČ zavedl tvrdý režim a "zorganizoval odposlechy telefonů členů vedení".

Dlouholetý pracovník archivu KGB Mitrochin si od roku 1972 až do roku 1984 ručně zaznamenal mnohé z dokumentů, které se k němu v práci dostaly. V roce 1992 ho i s rodinou a dokumenty dostala do Británie její tajná služba. Zemřel v roce 2004, letos v létě byla v Cambridge zpřístupněna většina jeho archívu.

Ze záznamů KGB je místy patrná skepse k dění mezi československými komunisty. Například vůči způsobu, jakým se na počátku normalizace KSČ zbavovala "komunistů-internacionalistů". "Děje se to pod navenek pěknou záminkou, že nestačí na svou práci, ale ve skutečnosti jde o prosté vyřizování účtů, osobní neshody," stojí v dokumentu z února 1973.

Poměrně často agenti moskevskou ústřednu KGB informovali o Husákovi. Jeden z materiálů uvádí, že ještě než se v roce 1975 v jeho osobě propojily funkce hlavy státu a KSČ, sešel se v květnu ministr vnitra Jaromír Obzina s šéfy okresních výborů KSČ, aby jim toto rozhodnutí sdělil. Jiná zpráva z této doby uvádí, že proti spojení funkcí byli nejen Jakeš, ale také Antonín Kapek, Alois Indra či Karel Hoffmann. "Zastoupení (KGB) a velvyslanectví s nimi pracovalo. Husák se k nim chová podezřívavě," napsala podle Mitrochina sovětská rozvědka.

Jiná ze zpráv Moskvě sděluje, že devět let, která strávil Husák ve vězení, se projevilo na jeho psychice. "K jasným odpůrcům linie KSČ projevuje nepodloženou shovívavost," napsali rozvědčíci. Předseda Federálního shromáždění Indra podle stejné zprávy "čeká na svou chvíli", aby se mohl ujmout funkce generálního tajemníka.

Normalizační ministr vnitra Obzina byl ve zprávách KGB zmiňován často. "Obzina prohlásil, že Komunistické straně Sovětského svazu a soudruhu Leonidu Iljiči Brežněvovi je připraven splnit každé přání," stojí v krátkém záznamu, zřejmě z doby kolem roku 1978.

Podle jiného textu Obzina řekl, že jeden z vedoucích představitelů ÚV KSČ Vasil Biľak ukládá všechny pracovní materiály rovnou do trezoru, který jednou do roka před dovolenou vyklidí. Své stranické kolegy Jana Fojtíka a Oldřicha Švestku ministr vnitra označil za "pijana a povaleče".

Další z materiálů odráží kritiku nízké úrovně ideologické práce KSČ, která prý "neodpovídá potřebám současnosti". Pracovní vztahy v komunistickém vedení byly podle tohoto přesně nedatovaného textu možné jen proto, že jeho členové věděli o jednoznačné podpoře Moskvy Husákovi a Biľakovi. "Na jejich vztahu do značné míry závisí situace v předsednictvu KSČ," uvedla sovětská rozvědka.

Obzinův předchůdce ve funkci Radko Kaska zase podle KGB dostal od Husáka v lednu 1971 příkaz, aby sestavil seznam "pravice", tedy odpůrců normalizační politiky. Ministr měl tajně na tyto osoby začít shromažďovat materiály, aby bylo možné dopředu najít paragrafy, na jejichž základě by mohlo být v libovolnou chvíli zahájeno stíhání.

Husákův zájem a zájem KGB se tak sešel například u osoby Alexandra Dubčeka, jednoho ze symbolů "pražského jara" 1968. Jedno z hlášení, podle všeho z počátku druhé poloviny 70. let, uvádí, že na Slovensku na "bývalé významné pravicové činitele", tedy na celkem 229 osob, neustále dohlíží československé ministerstvo vnitra.

"Byli volit, kromě Dubčeka a (Miroslava) Kusého," napsala KGB v souvislosti s volbami v roce 1976. StB se prý snažila v té době vytvořit takové podmínky, aby se sledovaní nemohli scházet, měli složité vzájemné spojení a co nejvíce se hádali.

V roce 1982 pražská odbočka KGB hlásila do Moskvy, že československé úřady na Dubčeka nasadily pět agentů a techniku, takže byl pod kontrolou "ve všech ohledech".

Některé ze záznamů mají až tragikomický charakter, třeba hlášení zdroje z československé vojenské kontrarozvědky, který v roce 1971 informoval o opileckých vyjádřeních tehdejšího ministra obrany Martina Dzúra.

Budova Archivního střediska Winstona Churchilla v britském univerzitním městě Cambridge se pro příští roky stane místem, kam budou z celého světa mířit historici zabývající se dějinami sovětské tajné služby KGB. Právě v prvním patře budovy z roku 1974, kde středisko sídlí, mohou od léta nahlížet do stránek z archivu Vasilije Mitrochina, plného informací o práci sovětských rozvědčíků. Podle ředitele střediska Allana Packwooda ukazují Mitrochin, jeho archiv a celý jejich příběh na "netušenou sílu archivnictví".

Archiv v jedné z kolejí univerzitního města vznikl jako místo, kde jsou shromažďovány osobní dokumenty, například právě bývalého premiéra Winstona Churchilla. "Systematicky shromažďujeme jeho materiály, a také dokumenty jeho současníků i následovníků, politiků, diplomatů i vědců jeho éry," vysvětlil ředitel střediska. Materiály se týkají celého období studené války, i proto podle Packwooda Mitrochinova kolekce do tohoto archivu v zásadě zapadá.