Češi o Istanbulské úmluvě tuší, čeho se týká ale neví

 Naopak správné povědomí, že se týká násilí, má 17 procent lidí. V porovnání s posledním průzkumem z loňského prosince je to o pět procentních bodů více.

Istanbulská úmluva vznikla v roce 2011 a odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v ní zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům, k prevenci či k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.

V Česku úmluva vyvolává emoce. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není dokument potřeba a postavil by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by zdůraznil nepřijatelnost násilí a ukotvil poskytnutí pomoci obětem i pachatelům. ČR úmluvu podepsala v květnu 2016. Aby začala platit, má ji ještě ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident.

Sněmovna by se úmluvou mohla začít zabývat podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové (ANO) v prvním čtvrtletí příštího roku. Předtím by její zpřesněný překlad měla ještě projednat vláda.

Že by měla Sněmovna úmluvu schválit, míní podle průzkumu CVVM téměř čtvrtina Čechů, opačný názor zastává 13 procent respondentů a 63 procent dotázaných neví. Pokud se však vyhodnotí pouze názor těch, kteří správně vědí, čeho se Istanbulská úmluva týká, tak naprostá většina dotázaných se domnívá, že by ji Parlament měl schválit. Naopak zhruba čtyři procenta zastávají opačný názor, zbývající přibližně desetina nedokázala odpovědět.

Průzkum se konal od 5. do 20. října a zúčastnila se ho tisícovka lidí starších 15 let.