Česko dostatečně nepokročilo ve snižování rozdílu v platech mužů a žen

Česká republika nedodržuje při odměňování mužů a žen Evropskou sociální chartu. Ve své nejnovější zprávě to uvádí Evropský výbor pro sociální práva (ECSR) při Radě Evropy. Výbor dospěl k závěru, že Česko neučinilo dostatečný pokrok ve snižování rozdílu v platech mezi oběma pohlavími.

Podle evropského statistického úřadu Eurostat, na nějž se výbor odvolává, činil v roce 2015 rozdíl v platech mužů a žen v České republice 22,5 procenta, v roce 2016 to bylo 21,5 procenta, v roce 2017 činil 21,1 procenta a v roce 2018 klesl na 20,1 procenta. Mzdový rozdíl tak zůstal v České republice po celé sledované období podstatně vyšší, než byl průměr 28 zemí Evropské unie v roce 2018. Činil tehdy 15 procent.

V uvedeném období se propast mezi výší platů obou pohlaví celkově snížila o 2,4 procenta a stále klesá, ovšem velmi pomalým tempem, podotkl Evropský výbor pro sociální práva. Povinnost České republiky dosáhnout výrazného pokroku ve snižování rozdílu mezi platy mužů a žen tedy nebyla podle výboru splněna.

Ženy v Česku vydělávají dlouhodobě v průměru o pětinu méně. Důvodem je hlavně to, že pracují v méně placených oborech a na nižších postech. Dopad na částku má i mateřství. Nižší výdělek pobírá podle průzkumů ale řada žen i v případě, že dělají stejnou práci jako jejich mužští kolegové.

Evropský výbor pro sociální práva žádá, aby Česká republika v příští zprávě informovala o konkrétních opatřeních, která zavedla na podporu rovnosti pohlaví, na překonání genderové segregace na pracovním trhu a na snížení rozdílu mezi platy mužů a žen. Česko v další zprávě musí rovněž poskytnout informace o míře zaměstnanosti mužů a žen a o rozdílech v platech za jednotlivé roky.

Výbor v této souvislosti upozorňuje, že podle Evropské komise (EK) účast žen na pracovním trhu po porodu klesá. V České republice byl v roce 2017 rozdíl mezi zaměstnaností žen, které mají dítě mladší šesti let, a bezdětných žen největší v celé Evropské unii, a sice 48,3 procenta. Také opatření na podporu žen, zvláště pak těch pečujících o malé děti, by měla Česká republika zahrnout do své příští zprávy.

Evropská sociální charta je mezinárodní úmluva o sociálních a hospodářských právech. Československo ji podepsalo v květnu 1992, závazky pak převzala Česká republika. Na plnění dohlíží ECSR. Tvoří ho 15 členů. Volí je výbor ministrů Rady Evropy, a to na šest let.

Související

Vláda ČR

Učitelé si od ledna polepší, rozhodla končící Fialova vláda

Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol vzrostou od 1. ledna buď o pevnou částku 2 000 korun, nebo v případě 8. až 16. platové třídy o sedm procent. Příslušnou novelu nařízení schválila vláda na středečním zasedání. Potvrdila také novou politiku krajiny nebo tři koncepční materiály ministerstva spravedlnosti, které se týkají zásad trestní politiky v Česku, budoucnosti vězeňství a probační a mediační služby.

Více souvisejících

mzdy / platy Rady Evropy (PACE)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy