Chytrá karanténa hygienikům přidělává práci, velké využití nemá

V rozhovoru s ČTK to řekla ředitelka odboru protiepidemického Hygienické stanice Hlavního města Prahy Martina Marešová. V Praze měli v době největšího náporu téměř stovku nových případů denně, ve středu už jen šest.

"Budeme muset víc používat počítačové technologie, na které jsme nebyli moc zvyklí. Základ epidemiologického šetření, tedy rozhovor nakaženého s epidemiologem, je ale pořád stejný," vysvětlila. Původně to měli v projektu chytré karantény dělat call centra s mediky. "Udělat takové šetření dobře se i naši zaměstnanci učí poměrně dlouho," dodala.

Rozhovor s nakaženým, který má zjistit jeho kontakty, trvá podle ní zhruba tři čtvrtě hodiny. Další čas stráví hygienici se zpracováním dat a obvoláváním kontaktů. Právě s tím podle Marešové mohou v případě, že by nemocných přibylo, pomáhat medici z call centra. V době největšího náporu pomáhali v Praze zhruba 40 epidemiologům v sedmi pobočkách i kolegové z jiných odborů.

"Chytrá karanténa bude dobrá v případě, že nových nakažených bude hodně. Můžeme předat část práce medikům, všechno bude v jednom systému, kde si všechna data najdete a můžete se k nim vrátit. Kdyby přišla druhá vlna, budeme na ni připraveni lépe," řekla. Díky malému počtu případů si teď mohou hygienici systém v klidu vyzkoušet.

Nejdřív chybělo i počítačové vybavení, teď už mají podle Marešové třeba i sluchátka, která jim umožňují při telefonování informace psát rovnou do počítače. "Nejdřív si to museli napsat na papír, pak to vkládat do systému," uvedla. "Nejtěžší bylo propojit ty světy," řekla ke spolupráci s armádou a studenty medicíny, kteří v chytré karanténě hygieně pomáhají. Všichni jsou podle ní ochotní a vstřícní, ale je problém se pochopit.

Očekává, že jednotky případů covidu-19 se mohou objevovat ještě dlouho. "Neumím si představit, že by koronavirus vymizel, protože nevidím důvod, proč by měl. Spíš ho budeme muset brát jako normální respirační virus, zařadí se mezi ostatní a budeme s ním muset normálně fungovat," dodala.

Součástí chytré karantény mají být i vzpomínkové mapy vytvořené z dat mobilních operátorů, které ukazují, kde se nakažený posledních pět dní pohyboval. Pražští hygienici je ještě používat nezačali. "Za nouzového stavu lidé tolik aktivit nemají, takže nejsou tak zásadní," uvedla. Průměrně u jednoho nakaženého hygienici najdou asi 15 kontaktů, nejčastěji v rodině nebo v práci. Na začátku epidemie zaznamenali u manželského páru, který se vrátil z Itálie, kolem 200 kontaktů.

"Nově bylo dohodnuto, že se všechny kontakty budou testovat po pátém dni od posledního kontaktu, určitě se navýší počet testovaných," uvedla Marešová. Očekává, že vzroste i počet testů. Nyní jich je kolem 7500 až 9000 denně. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula dnes ráno na tiskové konferenci uvedl, že kapacita je asi 13.000 denně. Novou strategií bude plošnější testování více lidí v místech, kde se objeví přímo ohnisko nákazy jako teď na Domažlicku nebo v Mariánských Lázních.

Podle dřívějších Prymulových vyjádření je základem chytré karantény hlavně lepší komunikace mezi laboratoří, hygienou a praktickým lékařem. O každém vzorku bude díky elektronické žádance informace prakticky v reálném čase, bude tak možné řídit kapacity laboratoří a případně může armáda vzorky převést jinam.

Jako první začali zkoušet chytrou karanténu v Jihomoravském kraji, postupně se přidávaly další regiony. Podle Prymuly se ve středu a dnes jako poslední školili hygienici z Pardubického a Královéhradeckého kraje. Použití vzpomínkových map z dat mobilních operátorů nebo platebních karet je podmíněno souhlasem nakaženého. Podle Prymuly lidé v pilotních regionech většinou souhlasili. Protože nesouhlas odůvodňovali často tím, že porušovali karanténu nebo nařízená opatření, náměstek deklaroval, že k trestání paměťové mapy používat nebude.

Další možností bude získání dat z aplikace eRouška, kterou si nainstalovalo přes 150.000 lidí. Funguje na principu bluetooth a pamatuje si ostatní telefony s aplikací, které byly v blízkosti, data o poloze ale aktivně neodesílá.