Většina Čechů tráví dovolenou doma. Panují obavy z covidu i komplikovaných opatření

Největší poptávka je po Šumavě a poznávacích zájezdech. Významnou roli v rozhodování českých turistů, kam letos vyrazí, hraje lokalita a stravování. Riziko případné infekce koronavirem je považováno za nejméně důležité.

Cestovní ruch se na českém HDP z dlouhodobého hlediska podílí celkem třemi procenty. V roce 2018 se mu například podařilo vyprodukovat 337 miliard korun s přidanou hodnotou 132 miliard. V důsledku epidemie koronaviru ale utrpí těžkou korunu. V sázce je přitom cca 241 000 pracovních míst.

"Podíl přidané hodnoty vytvořené v sektoru cestovního ruchu dosahoval loni necelých 3 %. Nicméně podíl na zaměstnanosti je vyšší, jak je to v sektoru služeb obvyklé: podíl na zaměstnanosti ČR byl 4,5 %. Existují přitom velké regionální rozdíly. V Praze cestovní ruch vytvářel téměř 4 % z celkové hrubé přidané hodnoty, v Moravskoslezském kraji pak jen málo přes 2 %,“ vyjádřil se k tomu hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Nejvíc lidí 71 000 zaměstnávají restaurace a hotely se 40 000 lidskými zdroji. Právě ubytovací zařízení postihla koronavirová krize snad nejtvrději, což ostatně potvrzují i údaje o platebním chování klientů České spořitelny.

"Objemy karetních transakcí se v této oblasti v Česku oproti loňskému roku výrazně propadly. Například v týdnu do 29. března byly o 90 % nižší než v tom samém období v roce 2019. Ve druhé polovině června už ale letošní tržby začaly loňské hodnoty překonávat,“ nechal se slyšet ekonom.

V týdnu do 12. července pak ale došlo k nárůstu útrat za hotelové služby v Česku, ba dokonce o 71 % víc než ve stejném týdnu minulého roku. Hůře jsou na tom cestovní kanceláře, které v Česku zaměstnávají 14 000 lidí.

"Tržby českých cestovních kanceláří zaznamenaly v týdnu do 12. dubna 99% pokles oproti loňskému roku a až do konce června se pohybovaly na úrovni 70 % oproti běžným výsledkům,“ nechal se slyšet Navrátil. Stejný trend vykazují také útraty za jízdenky a letenky, které se stále pohybují pod loňskými údaji. Důvodem může být právě skutečnost, že lidé dnes spíše preferují dovolenou v tuzemsku.

Covid-19 měl totiž za následek zásadní obrat, pokud jde o plánování letošních dovolených. Poukázala na to iniciativa "Zachraňme turismus", která vznikla ve spolupráci mezi agenturou STEM/MARK a projektem Česko v datech, a která provedla na toto téma průzkum.

Ukázalo se například, že cca půlka českých turistů plánuje dovolenou delší než šest nocí, přičemž devět z deseti lidí má úmysl jí strávit ve své vlasti.

"Zdá se, že Češi budou více trávit dovolenou v ČR. Otázka je, jak moc zasáhne ekonomiku výpadek zahraničních turistů. Podle ČSÚ spotřeba příjezdového cestovního ruchu loni dosáhla 167 miliard korun. Pokud bychom předpokládali, že toto číslo by kleslo do blízkosti nuly, tak by to znamenalo další výrazný pokles české ekonomiky, ale i zaměstnanosti. Nicméně pokud Češi budou méně jezdit do zahraničí a budou více využívat tuzemský cestovní ruch, tak mohou výrazně vykompenzovat negativní dopady z poklesu zahraničních turistů. Minimálně z makro pohledu. Data z platební bilance ukazují, že jsme v zahraničí utratili při cestování asi 135 miliard korun. Dopady samozřejmě nebudou rozloženy rovnoměrně regionálně: více bude postižená Praha,“ konstatoval Navrátil

"V letošním roce bude stěžejní přilákat české turisty do míst, kam obvykle jezdí zejména zahraniční hosté. Proměnlivý vývoj pandemie COVID-19 zatím nedává příliš velké šance tomu, že by se incoming vrátil do normálu. Je tedy třeba zaměřit se na Čechy a na to, co je zajímá a za co jsou ochotni utrácet. K tomu by měl zásadně přispět náš výzkum Dovolená v Česku 2020,“ nechal se slyšet Tomáš Barčík ze společnosti OutdoorTrip stojící za iniciativou "Zachraňme turismus".

"Klíčovým faktorem úspěchu pak bude úzká spolupráce mezi jednotlivými subjekty, tedy mezi regiony, ubytovacími službami, sportovními a kulturními atrakcemi, přepravci a provozovateli stravovacích zařízení. Zde nabízíme pomocnou ruku jak v propojování, tak v samotné stavbě produktů a jejich prodeji skrze vlastní prodejní platformu,“ podotkl.

Mezi nejoblíbenějšími lokalitami figurují v průzkumu Jižní Morava, Jižní Čechy a Šumava, kdežto mezi nejméně vyhledávanými je Plzeňsko, kam by rádo zavítalo jen 7,5 % respondentů, a to paradoxně tamních obyvatel, z nichž by jich chtělo 18,7 % poznávat krásy svého kraje.

Na základě jakých kritérií vybírat?

"Zásadním aspektem při výběru dovolené je i letos lokalita zájezdu, kterou za důležitou považuje téměř 83 % respondentů našeho průzkumu. S rozdílem zhruba deseti procentních bodů je na druhém místě kvalita stravování těsně následovaná možnostmi aktivit a zážitků. Méně zásadní (ale stále důležitá) je i cena ubytování či recenze jednotlivých míst,“ informoval Berčík s tím, že necelých 40 % Čechů nebere v potaz riziko možné infekce koronavirem. 

Naopak 42 % respondentů dá při výběru dovolené na rady a doporučení svých blízkých, 31 % na internetové nabídky a 24 % na slevové portály. Významnou roli hraje také cena. Češi zpravidla počítají, že za dovolenou utratí v přepočtu pět až deset tisíc. Pouhých 7,6 % se chystá vydat přes 20 000 korun, a to zpravidla domácnosti s příjmem nad 50 000 korun.

Vyjma destinace, ceny nebo ubytování je také zajímavý výběr, s kým strávit letošní dovolenou. Polovina Čechů počítá pouze se svým partnerem, a to zpravidla nejstarší a nejmladší ročníky, které se mezi sebou shodnou i v jiných věcech, jako je například druh dovolené. Lidé ve věku 30-44 let počítají i se svými dětmi. Jestli existuje na něčem shoda všech dotazovaných, tak na tom, že skoro nikdo z nich nechce strávit dovolenou sám.

Hotel nebo kemp?

Při vybírání dovolené hrají u Čechů významnou roli také hotely a penziony, jimž nejvíc dávají přednost ročníky starší 60 let, které se pro ně rozhodují v 60 % případů. Lidé rovněž také příliš nepoptávají služeb sdíleného ubytování, jako je třeba Airbnb, hostelů a ubytoven. Jistou výjimku tvoří nejmladší věková kategorie 18-29 let, u níž se velké oblibě těší kempy a karavany. Z celkového počtu respondentů se ale jedná spíše o třetí nejméně oblíbený způsob dovolenkového bydlení.

Hotely jsou z dlouhodobého hlediska velice oblíbené u cizinců a čím víc jsou luxusní, tím lépe se jim v tomto směru daří. Například v českých pětihvězdičkových hotelích se v roce 2019 například ubytovalo pouhých sedm procent Čechů a zbytek byl tvořen zahraničními turisty. Podobně je tomu i v hotelech, motelech a botelech se čtyřmi hvězdami, v nichž je poměr cizinců a našinců zhruba sedm ku třem.

Největší oblibě se v minulém roce těšila čtyřhvězdičková ubytovací zařízení, v nichž se celkově ubytovalo přes sedm milionů hostů. Do českých hromadných ubytovacích zařízení (od pětihvězdičkových hotelů po kempy nebo ubytovny) zavítalo v roce 2019 celkem 22 milionů lidí, mezi nimiž byla česká klientela zastoupená jen z cca 200 000. Cizinci zpravidla vyhledávali luxusní hotely, kdežto Čechy penziony, chatové osady a kempy.

Cizinci do Prahy, našinci na Moravu

Přestože průzkum vedený iniciativou "Zachraňme turismus" ukázal velkou popularitu Šumavy, data Českého statistického úřadu hovoří, že v roce 2019 byla nejvíc oblíbená Praha, do níž za celý rok zavítalo přes osm milionů hostů. Za zmínku ale stojí, že v případě hlavního města bylo 85 % návštěv tvořeno cizinci. Se stejným trendem se setkalo také Karlovarsko a proto jsou tyto dva regiony také nejvíce zasaženy momentální situací.

"Zda počet zahraničních turistů zůstane nižší i v dalších letech, výrazně ovlivní případná druhá vlna, která oživí obavy z cestování, a na druhé straně dostupnost vakcíny. Dobré je podívat se do minulosti, jak katastrofy nebo epidemie změnily chování lidí. SARS i MERS výrazně snížily počty turistů například v Hong Kongu, ale jen krátkodobě a nezvrátily dlouhodobý rostoucí trend. Tsunami, která si v roce 2004 vyžádala čtvrt milionu obětí, vedla například v thajském Phuketu k dramatickému poklesu turistů, ale po třech letech se jejich počet vrátil na úrovně před tsunami a opět trend zůstal rostoucí,“ vyjádřil se k tomuto negativnímu trendu ekonom Navrátil.

Pokud jde o návštěvnost Jihomoravského kraje, tak ta je čtyřnásobně nižší ve srovnání s Prahou. I tak se ale Jižní Morava těší větší oblibě Čechů ve srovnání s Prahou. Zcela nejméně hostů měl loni Pardubický kraj, do nějž přijelo necelých půl milionů lidí z Česka a ciziny.

Monitoringem největších toků zahraničních turistů lze u Česka vypozorovat rozdělení na dvě oblasti a jednu výjimku. V Severozápadní části republiky se koncentruje nejvíc Němců (SRN má v Česku obecně největší návštěvnost), zatímco od Pardubicka po Vysočinu na východ jsou hlavně Slováci. Výjimku pak tvoří jižní Čechy, kam nejčastěji jezdí Číňané.

Na Hrad

Protože má Praha největší návštěvnost, nelze se divit, že jednotlivé památky, významná místa a turistické atrakce doslova praskají ve švech. V přehledu nejnavštěvovanějších českých míst, který je každý rok sestavován agenturou CzechTourism, figuroval v roce 2019 Pražský hrad, kam se podívalo téměř 2,6 milionu lidí. Na druhém místě pak byla lanovka Petřín a na třetím pražská zoologická zahrada. V top 10 turistických místech ale loni figurovaly i mimopražské atrakce jako je areál Dolních Vítkovic v Ostravě, aquapark v Pasohlávkách nebo zlínská zoo.

Jediným regionem, který se do padesátky nejvyhledávanějších míst nedostal, je Karlovarsko, kde se největší oblibě těšil Hrad Loket, který ale v minulém roce navštívilo pouhých 156 tisíc návštěvníků.