Jako pomluvu lze stíhat jen nejzávažnější zásahy do práv, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soudci zrušili rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku, Krajského soudu v Ostravě i Nejvyššího soudu. Případ tak znovu otevře soud prvního stupně. V původním řízení podle ÚS porušil princip, že trestní právo lze použít vždy až jako krajní řešení, když nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.

Žena, které se zastal Ústavní soud, na webu firmy.cz zveřejnila recenzi na služby advokáta, se kterým ukončila spolupráci. "Naprosto neseriózní jednání. Otřesná zkušenost. Spojil se s protistranou a chtěl stáhnout mou soudní žalobu. Musela jsem okamžitě vypovědět svou plnou moc. Podala jsem na něj žalobu k soudu ohledně vrácení zálohy," stálo v recenzi, podle které advokát neprovedl jediný právní úkon.

Jako trestný čin pomluvy lze stíhat jen případy nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv, které nelze účinně napravit prostředky soukromého práva: https://t.co/zG0uApHQzJ

Podle okresního soudu není pravda, že advokát neprovedl žádný právní úkon, ani že se spojil s protistranou. Soud proto ženě vyměřil za pomluvu a křivé obvinění 2,5 roku vězení s odkladem na tři roky.

ÚS dospěl k závěru, že skutek není trestným činem. V podobných situacích mají mít přednost prostředky soukromého práva. Trestní stíhání pro pomluvu přichází v úvahu u nejzávažnějších zásahů do cti a dobré pověsti jednotlivce, které "zřetelně přesahují míru obvyklých lží a nepravd, jež o sobě lidé šíří v běžném životě".

O nedostatečnosti prostředků soukromého práva lze podle ÚS uvažovat zejména v případě zásahů do nejintimnější osobní sféry jednotlivce. Žena sice skutečně zveřejnila o advokátovi nepravdy, které jej mohly poškodit v očích jiných lidí, šlo však o informace z profesní oblasti, a nikoli o výrazně dehonestující nebo zraňující osobní či intimní informace.

"V projednávaném případě se nepodávají žádné okolnosti svědčící o tom, že by se sporné jednání stěžovatelky vymklo mezím, v nichž působí občanské právo," napsali soudci v nálezu. Advokát mohl uplatnit odpovídající soukromoprávní nároky, zejména takzvaný odstraňovací či zápůrčí nárok, případně i nárok na náhradu nemajetkové či majetkové újmy.