Karel Gott se stal historickým symbolem. Tak velké pohřby byly v 19. století, říká odborník

Karel Gott zemřel v úterý 1. října po těžké nemoci, bylo mu 80 let. Poslední rozloučení pro veřejnost se uskuteční na Slovanském ostrově v Praze v pátek 11. října, v sobotu 12. října bude v katedrále svatého Víta sloužit pražský arcibiskup Dominik Duka zádušní mši, které se zúčastní pozvaní hosté. Podle odhadů úřadu vlády, který ceremonie koordinuje, by se mohlo v pátek přijít s ikonou pop-kultury rozloučit až 300.000 lidí.

Tato akce je připravena pro člověka z popkultury, v tomto směru můžeme hledat protějšek pouze až v 19. století, kdy se velké národní pohřby dělaly kulturním a vědeckým velikánům," uvedl s tím, že ozvěnami 19. století pak byly ještě velké pohřby například spisovatele Aloise Jiráska v roce 1930 nebo historika Josefa Pekaře v roce 1937. I v tomto případě ale šlo o pohřby lidí v politice angažovaných.

Z pohledu historika podle Šebka chystaná akce dokumentuje nynější českou společnost. "V současné době jako bychom dozrávali do situace, kdy se snaží společnost vyrovnávat s řadou historických událostí a samozřejmě to vyrovnávání jde přes symboly," uvedl. Dalšími ukázkami mohou podle něj být spory o návrat mariánského sloupu na Staroměstské náměstí v Praze či o přesun sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6. "Hektické diskuse ukazují, že je Karel Gott další historický symbol, s nímž se chce česká společnost vyrovnávat, hlavně tedy s dobou normalizace. Stejně tak snahu o vyrovnání s minulostí ilustrují i reakce na smrt (herečky) Vlasty Chramostové," uvedl.

Zatímco velkými pohřby v 19. století česká společnost chtěla podle Šebka ukazovat svoji velikost a prezentovat se navenek formou velkých pohřbů pro národní velikány, nynější dění ilustruje podle historika snahu ukázat, co Čechy spojuje. "V 19. století jsme chtěli ukázat svou svébytnou situaci v rámci monarchie, nyní si spíš snažíme ukázat na to, co spojuje český národní příběh," uvedl.