Karel Gott se stal historickým symbolem. Tak velké pohřby byly v 19. století, říká odborník

Jako mimořádnou a unikátní záležitost vnímá přípravu pohřbu zpěváka Karla Gotta historik Jaroslav Šebek. Specialista na dějiny českých zemí 20. století a církevní dějiny ČTK řekl, že srovnatelnou událost nelze najít v minulém století vzhledem k tomu, že v moderní době se velké pohřby odehrály téměř vždy pouze v souvislosti s úmrtími politiků a státníků.

Karel Gott zemřel v úterý 1. října po těžké nemoci, bylo mu 80 let. Poslední rozloučení pro veřejnost se uskuteční na Slovanském ostrově v Praze v pátek 11. října, v sobotu 12. října bude v katedrále svatého Víta sloužit pražský arcibiskup Dominik Duka zádušní mši, které se zúčastní pozvaní hosté. Podle odhadů úřadu vlády, který ceremonie koordinuje, by se mohlo v pátek přijít s ikonou pop-kultury rozloučit až 300.000 lidí.

Tato akce je připravena pro člověka z popkultury, v tomto směru můžeme hledat protějšek pouze až v 19. století, kdy se velké národní pohřby dělaly kulturním a vědeckým velikánům," uvedl s tím, že ozvěnami 19. století pak byly ještě velké pohřby například spisovatele Aloise Jiráska v roce 1930 nebo historika Josefa Pekaře v roce 1937. I v tomto případě ale šlo o pohřby lidí v politice angažovaných.

Z pohledu historika podle Šebka chystaná akce dokumentuje nynější českou společnost. "V současné době jako bychom dozrávali do situace, kdy se snaží společnost vyrovnávat s řadou historických událostí a samozřejmě to vyrovnávání jde přes symboly," uvedl. Dalšími ukázkami mohou podle něj být spory o návrat mariánského sloupu na Staroměstské náměstí v Praze či o přesun sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6. "Hektické diskuse ukazují, že je Karel Gott další historický symbol, s nímž se chce česká společnost vyrovnávat, hlavně tedy s dobou normalizace. Stejně tak snahu o vyrovnání s minulostí ilustrují i reakce na smrt (herečky) Vlasty Chramostové," uvedl.

Zatímco velkými pohřby v 19. století česká společnost chtěla podle Šebka ukazovat svoji velikost a prezentovat se navenek formou velkých pohřbů pro národní velikány, nynější dění ilustruje podle historika snahu ukázat, co Čechy spojuje. "V 19. století jsme chtěli ukázat svou svébytnou situaci v rámci monarchie, nyní si spíš snažíme ukázat na to, co spojuje český národní příběh," uvedl.

Související

Signatář Charty 77 Daniel Kroupa nechce soudit umělce, kteří podepsali Antichartu sloužící k dehonestaci opozice. Rozhovor

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa

Podlehli tlaku komunistického režimu a nechali se jím ostudně zneužít. Přesně před 45 lety morálně selhali umělci, především herci, když v Národním divadle v pátek 28. ledna 1977 podepsali Antichartu, která dehonestovala opozici, jež na sebe upozornila občanskou iniciativou Charta 77 kritizující systém. O týden později 4. února 1977 v pražském Divadle hudby normalizátory podpořili i textaři, hudebníci a zpěváci včetně Karla Gotta. Někdejší signatář Charty 77 Daniel Kroupa dovede pochopit, že někteří měli vážné důvody k tomu, aby špatný skutek v podobě Anticharty udělali. „Mrzí mě, když se z toho někteří lidé i po letech pokoušeli vylhat a při tom se do té hanebnosti propadali ještě hlouběji. Gott sehrál režimu trapnou roli. Chtěl zpívat, mít se dobře,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý politik Daniel Kroupa.

Více souvisejících

Karel Gott Jaroslav Šebek (historik) Praha historie život

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 50 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy