Katolíci se dali na podnikání. S luxusními hotely většinou narazila

Ještě před vypuknutím epidemie koronaviru, konkrétně na podzim 2019, avizovali ekonomové a vedení diecéze, že se hotely dál provozovat nebudou a že se klerikálové raději vrhnou na stavbu nájemních bytů. 

Výši ztrát ze svých hotelů diecéze zatím nepublikovala. I tak je ale navýsost jasné, že jsou bolavé, covid-19 navíc tento problém ještě prohloubí, jelikož se na hotelnictví podepsal snad nejvíc. Stále není jasné, zda vůbec bude možné hotely v blížící se ekonomické krizi prodat, a když už, tak za kolik. 

"Hotelnictví se ale ukázalo jako velice problematické,“ přiznal nový generální vikář pražského arcibiskupství Jan Balík.

Prodej na roky

"Jednak proto, že jsme se velice často snažili hodnotné historické budovy přebudovat na hotely, což je nákladné a drahé. Navíc se ukázalo, že nemáme potřebné know-how, které dnes hoteliérství vyžaduje,“ konstatoval vikář s dodatkem, že se ekonomická rada arcidiecéze rozhodla prodat hotel v Mostově u Chebu, který církev před několika lety koupila a upravila.

„Provoz toho hotelu není úplně snadný, protože Mostov leží u Chebu a není jednoduché zde získávat klientelu. Proto jsme se rozhodli ho prodat,“ dodal. Hotel je dle dostupných údajů nabízen za několik desítek milionů, o což se už půl roku pokouší realitní firma Chateau, která ale není ve vztahu k novinářům příliš sdílná.

"Zatím stále hledáme kupce, několik zájemců existuje a v současnosti studují objekt,“ nechal se slyšet mluvčí arcibiskupství Jiří Prinz. Samotný proces prodeje může být ale dlouhodobý. "Zámky se kupují spíše pro soukromé účely. Hotely na zámcích se těžce prodávaly před koronavirem, o to hůře se budou prodávat nyní,“ konstatoval makléř specializující se na památky.

Jak tomu bude například se čtyřhvězdičkovým hotelem Chateau Clara Futura v Dolních Březanech u Prahy, rovněž není známo. Ten příslušné arcibiskupství zrestituovalo ve zchátralém stavu. Samotná rekonstrukce jej vyšla na 250 milionů korun. Pak jej pronajalo, ale nájemce má problém se sháněním bohatých klientů.

"Na jaře jsme rozvázali spolupráci s provozovatelem. Přicházejí různé nabídky, teď budeme ale nějakou dobu přemýšlet o tom, jakou cestou se dále vydat,“ konstatoval Balík.

Arcibiskupství dále ještě také vlastní hotel Panský dům v Rožmitále pod Třemšínem, které slovy vikáře funguje bez problémů, a proto si ho diecéze také rozhodla ponechat. Současná vize ekonomů biskupství spočívá v investici do staveb a pronájmu bytů.

Za nevydaný majetek obdržují církve a náboženské společnosti dvě miliardy korun ročně. Čtyři pětiny obnosu, tedy 1,6 miliardy, dostává katolická církev. Ta většinu volných financí směřuje do finančních fondů a část do nemovitého majetku.

"Je to jednodušší a jistější než provozovat hotely, zvláště dnes v této krizi,“ objasnil ekonom České biskupské konference Karel Matysky, proč je výhodnější se zaměřit na nájemní bydlení.

"V plzeňské diecézi začali už za biskupa Radkovského investovat do nájemního bydlení – například i pro studenty – a teď v tom úspěšně pokračují," informoval o dobrých zkušenostech v oblasti investicí do bytů a ubytovacích zařízení ze strany plzeňského biskupství. Sám za sebe by biskupům radil nesázet jenom na jednu kartu a finanční prostředky raději směřovat do akcií, dluhopisů a nemovitostí.

Jít do velkého projektu se rozhodla například královéhradecká diecéze, která jako společník investovala do multifunkčního karlínského domu v hodnotě 670 milionů korun, který by měl disponovat nejen byty, ale i obchody a kancelářemi.

Ztráta za pandemii: 220 milionů

Všechny investice biskupů se nicméně nesetkávají s úspěchem. Případ českobudějovického biskupství, které se rozhodlo podnikat v bankovnictví a realitách, a investovalo nejen do realitní firmy, nýbrž i podílu v kampeličce Artesa, vyvolal několik zásadních otázek. Velké vášně vzbudilo pořízení 9,5 % akcí největší české družstevní záložny.

Artesa je nechvalně proslulá uprchlým podnikatelem Františkem Savovem. O záložnu se dokonce zajímala i policie. I Matyska je na pochybách, zda lze hovořit o rozumné investici. "Investice do banky je individuální krok biskupa Kročila, který vyvolává mnoho otazníků,“ nechal se slyšet.

Že se pražskému arcibiskupství příliš ekonomicky nevede, připustil dokonce i kardinál Dominik Duka, který o tom srozuměl i ostatní kněží. 

"Nemohu zastírat, že ekonomická situace diecéze není optimální a je třeba reagovat na rychle se měnící okolnosti mající vliv na financování církve, jako je kůrovcová kalamita, pandemie koronaviru a další. Nebudu ani obhajovat některé ne příliš povedené investice několika posledních let, jež nepřinášejí takové výnosy, v jaké jsme doufali a o nichž jsem byl ujišťován,“ napsal.

Pokud jde o katolickou církev, zejména její pražskou, ostravskou a olomouckou diecézi, tak ta disponuje 130 000 hektary lesů a 30 000 hektary zemědělské půdy. Přebytky těžby vyvolané kůrovcem však měly za následek pokles od roku 2015. Jenom v předešlém roce se církevní lesy dostaly do červených čísel ve výši 1,2 miliardy. 

Doba pandemie covid-19 měla podle výpočtů české katolické církve za následek 220milionovou ztrátu. Do té je započítán i výpadek zisku z kostelních sbírek, jakož i výpovědi z pronájmu provozoven a bytů spravovaných církví, ztrát na vstupném do muzeí a provozování hotelů a restaurací.