Kauza Bečvářova statku: Soud poslal úředníky do vězení, verdikt není pravomocný

Obžaloba trojici viní z toho, že nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi a způsobili tak škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Obžalovaní vinu odmítají. Dnešní rozsudek, ve kterém soud rozhodl i o zabrání některých pozemků, není pravomocný.

Podle verdiktu mají Horák s Benešovou navíc každý zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu, Chmelík pak 800.000 korun. Předsedkyně trestního senátu Jana Miklová v odůvodnění svého rozhodnutí uvedla, že Horák zcela rezignoval na to, aby zjistil veškeré relevantní skutečnosti, jeho nadřízení pak podle ní důvěřovali konceptům, které Horák připravil. Trestného činu se podle soudkyně Horák s Benešovou dopustili v nepřímém úmyslu, tedy byli údajně srozuměni s tím, že mohou porušit zákonné zájmy, Chmelík pak z nedbalosti.

Úředníci se hájí tím, že jednali v dobré víře a nechybovali úmyslně. Podle svých advokátů vycházeli z čestných prohlášení předložených restituenty a o oprávněnosti restituce neměli pochyb. Soudkyně však v odůvodnění rozsudku uvedla, že nešlo o chybu, ale o "fatální" porušení povinností. Horák s Benešovou se proti verdiktu odvolali, Chmelík si, stejně jako žalobce, ponechali pro případné odvolání lhůtu.

Horák po vynesení rozsudku prohlásil, že ho vnímá jako velkou nespravedlnost. "Budeme se odvolávat, protože soud se nevypořádal s argumenty, které mu byly předkládány," řekla novinářům Benešová.

Soudkyně dnes rozhodla i o zabrání některých vydaných pozemků, například v Dolních Měcholupech, Hostivaři či v Kolíně. Podle ní restituenti věděli, že na ně nemají nárok, a naznačila, že by se jejich rolí v kauze mohla policie dále zabývat. "Je na příslušných orgánech činných v trestním řízení, jak se k hodnocení jejich odpovědnosti postaví," uvedla Miklová. Ohledně pozemků v pražských Strašnicích rozhodne soudkyně na samostatném veřejném zasedání v srpnu.

Státní zástupce Jiří Pražák viní úředníky z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefu Bečvářovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.

Horák a Benešová se podle státního zástupce dopustili trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, za což jim hrozí až dvanáctileté tresty. Chmelík je obžalován z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti, které se trestá až pětiletým vězením.

Restituenti po sourozencích Bečvářových získali řadu pozemků v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Když žádali také pozemek na Žižkově, na kterém postavila bytový komplex firma Metrostav, zjistili právníci Metrostavu, že Bednářová není příbuznou původního majitele. Jejich zjištění v roce 2014 potvrdilo ministerstvo zemědělství. Trestní řízení ale podle Pražáka nezapočalo kvůli zjištění Metrostavu, nýbrž kvůli skutečnostem, jež vyplynuly z kauzy kolem někdejší šéfky premiérova kabinetu Jany Nagyové. Metrostavu musí Horák s Benešovou nahradit způsobenou škodu, zbylé poškozené, včetně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) nebo Státního pozemkového úřadu, odkázal soud s nároky na civilní řízení.

Když se nárok Bednářové ukázal jako sporný, pokusil se pozemkový úřad svá rozhodnutí zvrátit tím, že je prohlásil za nicotná. Bednářová se obrátila na pražský městský soud, jenž jí dal letos v březnu za pravdu, rozhodnutí úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řešení. Nejvyšší správní soud ale ve středu rozhodnutí zrušil, městský soud se tak bude žalobou zabývat znovu.

Stát se vrácení pozemků domáhá několika civilními žalobami. Pokud dnešní rozsudek potvrdí odvolací soud, mohl by o zrušení rozhodnutí o vydání pozemků usilovat ještě další cestou - povolením obnovy řízení podle správního řádu.

Server Seznam Zprávy uvedl, že nejrozsáhlejší restituce v Česku využili například lobbista Roman Janoušek či podnikatel Tomáš Hrdlička, a dostali se tak k obrovskému majetku. Restituenti podle serveru totiž pozemky, které získali jako náhradu, převáděli do akciové společnosti, v níž měli podíl Hrdlička, Janoušek, ale například i advokát Daniel Honzík.

Pražák dnes řekl, že policie akcionáře společnosti, kde pozemky skončily, prověřovala. "Nicméně nebylo prokázáno, že by tyto osoby vůbec věděly o tom, jak probíhalo restituční řízení nebo že by věděly něco o tom, čeho se dopustili obžalovaní," vysvětlil. Stejně se podle něj neprokázalo, že by obžalovaní v souvislosti s rozhodnutím přijali jakýkoli úplatek.