KOMENTÁŘ | Mocní touží po tom nás očipovat, tak si vymysleli covid? Je na čase se probrat

KOMENTÁŘ - Někteří lidé věří naprosto všemu. Covid-19 je podle nich vymyšlený, výtěr z nosu zinscenovaný, vakcína už existuje a lidi má očipovat, aby měl Bill Gates příjemnější spaní. Dezinformace, o jejichž nesmyslnosti se přitom může přesvědčit úplně každý, nabírají na síle, a sdílí je už i takové osobnosti, jako například Madonna. Je na čase se konečně trochu probrat.

Z vymýšlení a šíření naprostých blábolů o koronaviru se stal v posledních měsících zajímavý sport. Čím více se však šíří, tím nebezpečnější se stává, o to více v době, kdy se ho rozhodnou hrát i slavní osobnosti s nemalým vlivem.

Madonna má na svém Instagramu 15 milionů příznivců, tedy více lidí, než má celé Česko. Naprosto bez ostychu jim pak naservírovala výživné video s komentářem o tom, jak nás "pravda osvobodí", "mocní chtějí vydělat" a "vakcína už existuje". Snůška podobných řečí, které se můžeme dočíst na kdejakém lživém webu a na řadě facebookových profilů a skupin.

Problém je v tom, že někteří lidé těmto nesmyslům doopravdy věří. Věří například, že PCR test na covid-19, tedy výtěr z nosohltanu, byl vytvořen proto, aby se jím do těla zavedl čip. Napadá mě, jestli jsem také očipován, když jsem tento test podstoupil roky před tím, než se nějaký covid vůbec objevil. 

Ano, výtěry z krku nebo nosu nejsou nic nepříjemného, jsou otravné, navzdory uklidňování lékařů mohou být bolestivé, ve druhém případě někdy i krvavé, ale rozhodně nejsou žádnou novinkou. O tom se ostatně může přesvědčit úplně každý. Těžko by si někdo vymyslel výtěr z nosu kvůli covidu, když se stejnou metodou testuje například dlouhotrvající rýma nebo chřipka a jde o desítky let starý vynález.

Možná šokující bude pro někoho zjištění, že tyto testy se provádí lékařskou obdobou vatové tyčinky. Každý se tak sám před testem může přesvědčit, že tyčinka je na povrchu hladká, že jde jen o vatu, a není na ní položen žádný čip, který by byl někomu vpraven do nosu. On by totiž byl vidět, nejmenší čipy na světě jsou velké kolem půl milimetru, takže se dají okem pozorovat. 

Navíc, přiznejme si narovinu, nos není zrovna nejlepší místo na umístění čipu. Stačí někoho naštvat v hospodě nebo pořádně smrkat a moc dlouho tam nevydrží. Pokud by chtěl někdo čipovat lidstvo, musel by za to taky pořádně zaplatit, nechat vyrobit miliony těchto čipů, a tady se dostáváme ke stejnému problému, jakým trpí například teorie o chemtrails. Do celého procesu by muselo být zapojeno takové množství lidí, že by se ho zkrátka nepovedlo utajit.

Ostatně stejný nesmysl je čipování pomocí vakcíny. Opět je problém v tom, že čip by byl vidět, navíc ani vakcína, ani testy na covid, nejsou a nebudou plošné. Když už by si chtěl někdo tak naléhavě a nutně podrobit lidstvo, nebylo by lepší to udělat přes něco, co podstoupí každý? Co třeba umístit čip do kůrky chleba, do léku na bolest hlavy, do kapsy v kalhotech? 

Je strašně populární říkat prázdné fráze. Odkazovat se na profláklé výrazy jako "mocní", "pravda" a podobně. Tahle stádovitost ale zabíjí kritické myšlení, paradoxně i přesto, že si lidé, kteří dezinformacím podlehli, o sobě myslí, že právě ta schopnost "vidět pravdu" je výsledkem jejich kritického nahlížení na svět.

Možná by proto občas neškodilo nechat přemýšlení těm, kteří jsou za něj placení a kteří na něj studovali dlouhé roky. Díky vědcům létáme do vesmíru, umíme operovat mozek, pozorovat černou díru nebo titěrné mikroorganismy, a nebýt lidí, kteří ví, k čemu mozek slouží, neměli bychom elektřinu, auta, internet ani mikrovlnku. 

Z nějakého důvodu si však stále jistá část populace myslí, že vědci a lékaři lžou, mocní chtějí ovládnout svět, a slouží jim k tomu vše od údajně smyšleného covidu po neškodnou 5G síť. Hrdě pak budou ze svých mobilů na facebooku hlásit, jak zrovna oni znají pravdu a zrovna oni by se nikdy nenechali sledovat.

A to mají mobilní telefon. Pravděpodobně s kamerou vepředu i vzadu. Internet. Sociální sítě. Platební karty. Jejich úzkostlivá paranoia se zaobírá věcmi, které jsou vymyšlený nesmysl, aniž by si uvědomili, že pokud chce někdo opravdu zmizet z hledáčku světa, musel by žít v lesích a živit se vlastnoručně vypěstovanou mrkví. 

Je na čase si přiznat, že rádobysilácké řeči typu "já nikdy nepodlehnu a nenechám se očipovat a vláda na mě nemůže atd" jsou zkrátka směšné, protože ve chvíli, kdy je z jakéhokoliv zařízení píšou na jakoukoliv sociální síť na internetu, lze se dost dobře domnívat, že už v tu chvíli o nich může každý vědět prakticky cokoliv.

Důležité je podotknout, že může neznamená musí. Za vším musí být motiv, a nalijme si čistého vína, měl by někdo důvod utrácet peníze a čas na to, aby zjistil, co měla včera Mařenka z Horní Dolní k obědu? Ne, nikoho to nezajímá.

Paradoxně ti lidé s nejobyčejnějšími životy si připadají ohrožení nejvíce. Jistě, je to pochopitelné, vyvolává to v nich pocit důležitosti, ale nebylo by možná od věci se občas zamyslet, co by kdo získal tím, že by naprosto obyčejné lidi jakkoliv očipoval. Maximálně kvantum a kvantum dat, které jsou naprosto k ničemu. 

Suma sumárum lze soukromí každého člověka do značné míry ovlivnit, na což řada lidí kašle. Na internetu se veřejně válí jimi nahrané fotky jejich dětí, lusknutím prstu lze dohledat, kde studovali, jaké párty se zúčastnili a s kým před deseti lety byli na obědě. Najednou jim ale vadí, že by o nich někdo měl nedejbože něco vědět? 

Ruku v ruce s fake news o vymyšlených nemocích pak jdou dezinformace o škodlivosti vakcín. Ono je totiž určitě cílem každé vlády, aby co nejvíc mrvila zdraví svých obyvatel. Určitě žádný stát neprahne po tom, mít zdravou, ekonomicky schopnou a pracovitou populaci, že?

Je na čase čelit reálným hrozbám, ne smyšleným výplodům fantazie. A uvědomit si, že pokud už by tedy někdo tak strašně chtěl sledovat každého jednoho člověka na světě, proč by utrácel kvantum peníze za vymýšlení fiktivních pandemií a vakcín, když například internet nebo mobilní telefon si každý člověk zaplatí sám a pořídí si ho dobrovolně?

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář Lidé Boj proti dezinformacím a fake news Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

před 4 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

před 6 hodinami

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

před 6 hodinami

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

před 9 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

před 10 hodinami

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

před 13 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

před 14 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

Zdroj: David Holub

Další zprávy