ROZHOVOR | Koronakrize? Dostaneme se do hlubší recese než v roce 2009, varuje pro EZ ekonom Křeček

Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu Karel Havlíček už zmínili, že by stát mohl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do problémů. O které podniky by mohlo jít? A je to podle vás opravdu nutné?

Odkupování společností je jednou z nejtěžších disciplín ve finančním světě. Bojím se, že to státní úředníci nezvládnou, nejsou na to trénovaní. Hrozí, že stát bude vstupovat do společností za nevýhodných podmínek. Navíc stát není moc dobrý hospodář, proto bych se k tomuto kroku uchyloval jen ve zcela výjimečných případech, kdy by hrozil zánik skutečně klíčových společností.

Mluví se o tom, že hospodářské recesi se kvůli koronaviru nevyhneme. Jak velká by podle vás mohla být? Bude situace horší než třeba v letech 2008 a 2009?

Pravděpodobně se dostaneme do hlubší recese, která však bude trvat kratší dobu. V případě, že uplatníme chytrá opatření, díky kterým přečkáme nejhorší měsíce, můžeme z celé záležitosti vyjít bez obřích šrámů. Obávám se však, že aktuálně navrhovaná opatření jsou příliš byrokratická a k mnohým lidem a firmám se vůbec nedostanou.

Jak se současná situace dle vašeho názoru podepíše na státním rozpočtu a jeho deficitu?

Deficit výrazně vzroste. V letošním roce bude pravděpodobně vyšší než 200 miliard korun. Státní rozpočet bude muset počítat s nižšími příjmy z daní a odvodů. Naopak výdaje prudce vzrostou. Politici by se určitě měli zamyslet nad strukturou státního rozpočtu. Myslím, že bychom nad rámec současných opatření měli lidem a firmám odpustit platbu některých daní a odvodů. Rovněž by se mělo snížit DPH na potraviny a další nezbytné položky spotřebního koše.

 Může se vše odrazit i na inflaci? Mnoho lidí má už teď obavy, že tato krize znehodnotí jejich úspory...

Lidé by neměli všechny své úspory držet jen v penězích. Tak jako se všechna vejce nemají nosit jen v jedné ošatce, tak by se i úspory měly rozdělit do různých aktiv. Lidé si za část svých úspor mohou koupit například zlato, akcie, dluhopisy, nemovitosti či další alternativy.

Ze začátku krize nelze očekávat, že by inflace narůstala. Lidé se budou bát nakupovat a sníží se poptávka. To povede ke snižování cen u mnohých produktů a služeb. V delším časovém období by však inflace mohla vzrůst. Bude záležet na provádění měnové politiky centrální banky a rozpočtové politiky vlády.

Kvůli opatřením jsou zavřené některé podniky, restaurace a další zařízení. Co tohle vše udělá s nezaměstnaností, která byla v ČR až dosud velmi nízká?

Nezaměstnanost vzroste, nicméně výrazně méně než ve Spojených státech a dalších zemích s výrazně slabším sociálním systémem. Jestli restriktivní opatření v ekonomice nebudou trvat příliš dlouho, pravděpodobně se opět otevře většina uzavřených podniků. To by následně mohlo vést ke snížení nezaměstnanosti na původní úroveň. Pozice zaměstnanců na pracovním trhu se však zhorší. Rovněž nelze očekávat, že mzdy porostou tak rychle, jako v minulých letech.

Vláda schválila návrh zákona, který umožní lidem a firmám přerušit splácení úvěrů a hypoték. Umožnila také odložení splatnosti nájmů firmám i nájemníkům, dočasně zmírnila pravidla insolvencí a exekucí. Jak hodnotíte tento krok?

Vláda by neměla vstupovat do smluv, které sama neuzavřela. Může tím způsobit víc problémů než užitku. Spíše by měla přímo pomáhat lidem a firmám, které se dostanou do problémů. Tím, že vláda přehodí problémy z jedněch na druhé, tak nedojde k jejich vyřešení.

Jaké kroky by měla podle vás vláda učinit, aby oživila ekonomiku?

Výrazně snížit přímé daně a odvody. Rovněž by mělo dojít ke snížení DPH na potraviny a další nezbytné produkty. Dále by se mohla zkrátit doba na vrácení DPH například na 10 dnů. Stát nemá důvod zadržovat peníze podnikatelů, kteří je nezbytně potřebují pro svou činnost, a to obzvláště v době, kdy se jim razantně snížily příjmy. Rovněž by se měly zrušit zbytečné regulace, které již dlouho dusí náš průmysl.

Jak dlouho může trvat, než se Česko vzpamatuje a vrátí se na úroveň před koronakrizí?

Na předkrizovou úroveň bychom se měli vrátit již v průběhu roku 2021. Na rozdíl od války či živelné pohromy nebylo při pandemii rozbito strojní vybavení. To by mělo přispět k rychlé obnově ekonomiky. Bohužel však v některých odvětvích ekonomiky bude obnova trvat déle. Situace bude nejhorší v odvětvích navázaných na cestovní ruch.